V dnešní turbulentní době je dobré vracet se ke vzorům, k nimž během dějin došli naši předkové. Jednou z nich je též postava svatého Josefa, kterého v roce 1655 zařadil zemský sněm mezi české patrony.
O postavě svatého Josefa se dozvídáme z Bible. Byl to manžel Panny Marie a ochránce Ježíše, kterého mu Bůh svěřil do opatrování. Pocházel z rodu krále Davida. Narodil se v Betlémě.
Když Panna Maria počala Ježíše z Ducha Svatého, byl Josef zmaten. Byli už totiž s Marií zasnoubeni a podle židovského práva zasnoubení představovalo pevný svazek. Zasnoubení trvalo zpravidla rok. V té době měl muž postavit dům a svoji nevěstu do tohoto domu přivést z domu jejího otce. Tento přechod byl součástí svatby.
Josef nechtěl Marii vystavit nebezpečí, které plynulo z jejího těhotenství mimo zákonný svazek s Josefem, a chtěl ji potichu propustit, aby si mohla vzít muže, s nímž, podle Josefa, dítě čekala. Za Josefem ale ve snu přišel anděl a řekl mu jak se věci ve skutečnosti mají: Bůh sám daroval Marii dítě. Toto dítě bude proto nazváno Synem Nejvyššího (Luk 1, 32). Anděl Josefa Božím jménem pověřil, aby dal dítěti jméno Ježíš (Mt 1, 21). Tím mu svěřil plnou otcovskou zodpovědnost před židovským zákonem, protože dát dítěti jméno bylo vyhrazeno otci.
Svatý Josef byl tedy před židovským zákonem Ježíšovým otcem se všemi právy i povinnostmi. Byl rovněž zákonným manželem Panny Marie. S těmito pravomocemi plnil všechny své povinnosti vůči své rodině. Musel zajistit odchod a bezpečnou cestu s těhotnou Marií z Nazareta do Betléma kvůli sčítání lidu, v Betlémě musel zajistit bydlení, v době ohrožení Ježíše Herodem Velikým ležel na jeho bedrech útěk a pobyt v Egyptě, po jeho smrti zase návrat atd. Při tom všem byl zodpovědný za Ježíšovu výchovu.
Při všech těchto úkolech svatý Josef osvědčil svoji důvěru v Boha. Protože se takto osvědčil při ochraně Svaté Rodiny (tedy té své), byl prohlášen za patrona (ochránce) všech rodin, otců a manželů. Je též ochráncem naší země i celé církve. V době, kdy Ježíš začal veřejně působit, už o něm nemáme žádné zprávy. Všeobecně se má tedy zato, že zemřel někdy na prahu Ježíšovy dospělosti. Splnil svůj úkol a Bůh ho povolal k sobě. Je pomocníkem umírajících. Pomáhá jim umřít v Boží přítomnosti, stejně jako sám umíral v přítomnosti Ježíšově.
