O Palladiu města Brna

Palladium města Brna (záruka trvání města) je ikona Panny Marie, kterou, podle legendy, namaloval svatý Lukáš. Originál tohoto obrazu se sice nedochoval, jeho četné kopie však existují na různých poutních místech (Čenstochová, Stará Boleslav aj.). Panna Maria je na něm znázorněna jako „Průvodkyně na cestě životem“, řecky „Hodegetrie“.

Ikonu daroval roku 1356 císař Karel IV. kostelu Zvěstování Panny Marie. Dnes je to kostel sv. Tomáše na Moravském náměstí. Při tomto kostele byl klášter augustiniánů, kteří v kostele vybudovali mariánskou kapli, do níž obraz umístili. Klášter s kostelem stál mimo městské hradby, takže častokrát v dějinách se ocitl v samém centru dění. Při válečných událostech býval terčem prvním útoků. Kaple, v níž se obraz uchovával velmi často skončila v troskách, vždy však znovu povstala. Tak se stalo v době husitských válek, války třicetileté a pruské.

Nejvíce proslulým se obraz stal během třicetileté války v roce 1645, kdy Brno obléhalo švédské vojsko v čele s generálem Leonardem Torstenssonem, jedním z nejlepších velitelů té doby. Přitáhl s armádou čítající 28 000 profesionálních vojáků. Brňané měli k dispozici 426 vojáků a tisíc civilistů. Při marném tříměsíčním obléhání města se Torstensson rozhodl zaútočit v den slavnosti Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna. Moc dobře věděl, že mu v cestě stojí, jak sám říkal, „černá Marie“. V ten den se bojovalo dlouho do noci a Švédové byli poraženi. Na švédské straně padlo 8 000 vojáků, obránců Brna padlo 250. Generál Torstensson po této porážce, jediné během třicetileté války, abdikoval. Brňané své vítězství přičítali ochraně Panny Marie, před jejímž obrazem se během obléhání modlili.

Brno mělo během obléhání dva vůdce. Tím vojenským byl generál Raduit de Souches. Jakýmsi duchovním velitelem byl rektor brněnské jezuitské koleje P. Martin Středa, který dodával v době bojů Brňanům odvahu, často se modlil a pořádal v obleženém městě procesí s obrazem "Černé Madony".

Od té doby se obraz tzv. Černé Madony Brněnské, neboli Panny Marie Svatotomské, těšil zvláštní úctě. Byl prohlášen za Palladium města Brna a Perlu Moravy. Kostel sv. Tomáše s mariánskou kaplí se stal nejvýznamnějším poutním místem na Moravě, srovnatelným s polskou Čenstochovou. Řada moravských měst se Panně Marii Svatotomské svěřila do ochrany, stavěly se mariánské sloupy jako poděkování za ochranu v době morových epidemií.

V roce 1773 byl klášter v rámci josefinských reforem zrušen a poutě byly zakázány. Komunita augustiniánských řeholníků se přestěhovala do kláštera na Staré Brno a dosáhla povolení, že obraz může vzít s sebou. Úcta k němu se však již nikdy neobnovila v plné slávě. Bylo by prospěšné, kdyby obyvatelé Brna v dnešní době obnovili svoji úctu a lásku k Matce Boží. Cestou by se mohla stát právě ikona Černé Madony Svatotomské.