Medailka Neposkvrněného Početí patří společně s obrazem Božího milosrdenství mezi díla, která nevznikla na popud žádného umělce, ale samotného Boha. Panna Maria ji ukázala při svém zjevení roku 1830 svaté Kateřině Labouré.
Když Pán Bůh něco dělá, nikdy to nedělá zbytečně. Můžeme se ptát, jaký význam mají právě tyto dva "obrazy" v Božím spásném plánu s lidstvem. Obraz Božího milosrdenství nám má patrně připomínat pravdu o milosrdném Bohu, který si nepřeje věčnou smrt žádného člověka a vyjadřuje vztah Boha k lidem. V medailce je podle teologů obsaženo věroučné poselství, které má být lékem na neduhy dnešní doby. Je vyjádřeno v obrazech a symbolech, které bývají pro běžného člověka srozumitelnější než dlouhé teologické traktáty.
Medailka má svůj rub a líc. Na líci vidíme postavu Panny Marie v roli Prostřednice všech milostí. Stojí na zeměkouli a z jejích rozepjatých rukou vycházejí paprsky Božích milostí, které dopadají na celý svět. Pod nohama se jí svíjí had, který je symbolem ďábla. Matka Boží je zde představena jako Žena z biblických knih Genesis a Zjevení sv. Jana, která vítězí nad dávným nepřítelem lidí (Gen 3, 15; Zj 12, 1 - 5). Kolem postavy Panny Marie je v půlkruhu nápis: "Ó Maria, beze hříchu počatá, oroduj za nás, kteří se k tobě utíkáme". Medailka tak potvrzuje víru církve, že Panna Maria byla počata bez poskvrny dědičného hříchu a připravuje na vyhlášení dogmatu o jejím Neposkvrněném Počení v roce 1854.
Na rubu medailky dominuje písmeno "M", které je Mariiným monogramem. Nad písmenem je kříž opírající se o krátkou příčku, která je zaklíněna v monogramu. Pod ním je zobrazeno Ježíšovo a Mariino Srdce. Ježíšovo Srdce je ovinuto trním, Mariino probodnuté mečem bolesti. Svatá Kateřina chtěla vědět, jaký nápis se má umístit na tuto stranu medailky. Bylo jí však řečeno, že "M" a dvě Srdce hovoří dost jasně. Po obvodu rubové strany je vyobrazeno dvanáct hvězd, které připomínají dvanáct pokolení Izraele, dvanáct apoštolů a rovněž znamení Ženy s korunou dvanácti hvězd kolem hlavy (Zj 12, 1).
Pojďme se nyní podívat na symboliku medailky. Její lícová strana nám představuje Marii jako tu, která je počatá bez poskvrny dědičného hříchu a jako Prostřednici všech milostí. Sestra Kateřina říká, že Panna Maria držela v rukách zeměkouli, která, podle jejích vlastních slov, představovala celý svět i každého člověka zvlášť. Tuto zeměkouli obětovala Bohu. Po tomto úkonu se na jejích rukách objevily prsteny, z nichž vyzařovaly paprsky jako symboly milostí, které Bůh chce lidem dát. Mariiny ruce klesly směrem k zeměkouli, na níž stála. Z některých prstenů však žádné paprsky nevyzařovaly. Sestře Kateřině se dostalo vysvětlení, že to jsou milosti, o něž lidé neprosí. Panna Maria nerozdává milosti podle zásluh, ale podle podle toho, zda o ně prosíme či nikoliv.
Na rubové straně medailky je nám Panna Maria představena jako spolupracovnice na díle vykoupení. Kristův kříž je jakoby vklíněn do Mariina monogramu a tak z něho vyrůstá. Je to znamení spojení Matky se Synem. Panna Maria je Ježíšovou matkou. Vyšla z ní jeho lidská přirozenost. Jako Matka Vykupitele je též matkou naší a spolupracuje na jeho díle vykoupení (LG 61). Dvě Srdce pod monogramem vyjadřují tutéž myšlenku.
Na rubu medailky máme ještě jeden symbol: dvanáct hvězd. Je to odkaz na Ženu s korunou dvanácti hvězd kolem hlavy z dvanácté kapitoly Zjevení svatého Jana, která porodila syna, který má pást železnou berlou všechny národy (srov. Zj 12, 1. 5). Tento biblický úryvek má dvojí rozměr: V šířeji pojatém výkladu v něm jde o církev, která rodí Bohu děti k věčnému životu. V užším výkladu se jedná o Pannu Marii, která porodila chlapce, který má vládnout - Krista, hlavu a původce církve. Symbolika dvanácti hvězd nás tedy opět odkazuje k mateřství Panny Marie vůči církvi, tedy každému křesťanovi, ale rovněž k její královské hodnosti. Panna Maria je Královnou celého světa, na němž ve zjevení svaté Kateřině stojí. Pod nohama se jí svíjí had - jeho "vládce", jehož svodům nikdy nepodlehla.
Medailka je znamením ochrany Panny Marie. Kdo ji nosí, vyjadřuje tím, že se svěřil Matce všech křesťanů do ochrany. U vzniku medailky není žádná lidská představa nebo nápad. Její podobu určila sama Neposkvrněná. Můžeme v tom vidět Boží zájem o náš svět. Od 17. století se ve společnosti stále více prosazoval deistický pohled na svět, který tvrdil, že Bůh sice existuje, ale nechává lidstvo jít svou vlastní cestou. Nijak do jeho vývoje nezasahuje. Deisté a na ně navazující osvícenci kritizovali Boží zjevení, které nám říká pravý opak, tedy že Bůh o nás zájem má. Myšlenková linie deistů a osvícenců vede až k dnešnímu filozofickému a praktickému materialismu, který produkuje opuštěného a zmateného člověka.
Do této opuštěnosti promlouvá Bůh skrze svou Matku, která nám nabízí medailku jako jednoduchý prostředek k tomu, abychom si uvědomili, že nejsme sami. Její symbolika k nám hovoří o podstatných rysech Kristova vykupitelského díla, s nímž je Maria bytostně spojena.
