Na prahu Svatého roku milosrdenství chci napsat několik slov o poutním místě Ostrá brána ve Vilniusu a obrazu Panny Marie Ostrobramské, kterou papež Pius XI. vyhlásil za Matku Milosrdenství.
Obraz Matky Boží Ostrobramské se nachází v dnešním hlavním městě Litvy Vilniusu. Toto město mělo velice pohnuté dějiny. Na přelomu 15. a 16. století vyvstala potřeba ohradit město obranou zdí. Spolu s městskými hradbami bylo vybudováno devět bran. Na každou z nich byly podle tradice zavěšeny dva svaté obrazy - z vnitřní i vnější strany. Z těchto devíti bran se dnes dochovala jediná Ostrá brána, jejíž součástí je kaple, v níž je uchováván obraz Panny Marie Královny Východu i Západu. Jelikož Vilnius byl v průběhu své historie součástí Ruska, Litvy a Polska, je úcta k tomuto obrazu živá především v Polsku a na Litvě. Kaple Matky Boží Ostrobramské se stala pro Poláky a Litevce jedním z hlavních poutních míst. V Polsku je úcta k ní srovnatelná s úctou k Panně Marii Čenstochovské.
Původ obrazu není jednoznačně znám. Má se zato, že ho namaloval pravděpodobně v 1. polovině 17. století neznámý malíř na desku o rozměrech 200x165 cm. Matka Boží je na obrazu bez dítěte. Existuje více teorií proč tomu tak je. Mezi nejvíce pravděpodobné patří ta, podle které obraz zachycuje Pannu Marii ve chvíli Ježíšova zmrtvýchvstání. Soudí se tak podle bolesti ve tváři Bohorodičky a nachýlení její hlavy na pravou stranu, jak tomu bývá na ikonách znázorňujících Zmrtvýchvstání. Zanedbatelný není ani fakt, že v minulosti na opačné, vnější, straně Ostré brány visel obraz Krista Vykupitele.
Počátky úcty k obrazu se kladou do roku 1706, kdy při požáru města mnoho jeho obyvatel pocítilo ochranu Matky Boží. Od té doby generace litevských a polských občanů chodí před její obraz prosit o rozličné milosti pro sebe i pro své blízké. Na její přímluvu se událo mnoho zázraků. První z nich byl zaznamenán roku 1761. Byl to pád dítěte z druhého patra na dlažbu, který dítě přežilo bez zdravotních následků. V roce 1828 byl na průčelí kaple zhotoven latinský nápis "Matko Milosrdenství, pod tvoji ochranu se utíkáme" a v roce 1927 papež Pius XI. vydal dekret, v němž vyhlásil Matku Boží Ostrobramskou Matkou Božího milosrdenství.
V letech 1934 - 1935 církev slavila Jubileum vykoupení světa. Božím řízením se stalo, že v jeho závěru, 26. - 28. dubna 1935, byl v kapli Panny Marie Ostrobramské, Matky Milosrdenství, poprvé veřejně uctěn obraz Božího milosrdenství namalovaný podle vidění svaté sestry Faustyny Kowalské.
Svatý Jan Pavel II. píše, že Pannu Marii nazýváme Matkou Milosrdenství, protože je matkou Ježíše, v němž Bůh zjevil lidstvu své Srdce plné lásky. Svatý Maxmilián Maria Kolbe nám zanechal následující modlitbu: "Matko Boží Ostrobramská, na svých rukou neneseš svého Syna Ježíše. Vezmi proto do nich mne a šťastně mě přenes přes celý můj život."
