Mariánské poutní místo Skoky u Žlutic

Víte, odkud pochází povzdech našich babiček "panenko skákavá"? V Karlovarském kraji leží poutní místo Skoky. Na jeho existenci mě přivedla píseň Petra Linharta Maria Stock z alba Sudéta.

Skoky byla dědina v dnešním Karlovarském kraji, která postupně zanikla díky vysídlení původního německého obyvatelstva po 2. světové válce a vlivem událostí po roce 1948.

Počátky Skoků jako poutního místa spadají do doby vrcholného baroka. V roce 1717 tamní sedlák Adam Lienert postavil, na základě slibu, ve Skocích kapli zasvěcenou Panně Marii Pomocné. Do Skoků začalo brzy chodit hodně poutníků, protože se rozneslo, že zde bylo vyslyšeno mnoho proseb. Lidé se modlili především za uzdravení, ale též za odpuštění poplatků za dříví, za uzdravení chromého koně či za ochranu před přírodními katastrofami. Zaznamenán je případ toužimského purkmistra a pekaře Albrechta, který se během krupobití modlil společně se svou ženou k Panně Marii ve Skocích, aby úroda na jeho poli byla zachráněna. Po skončení bouře, se šli oba hned na pole podívat a zjistili, že jejich pole je netknuté, zatímco úroda na všech okolních polích byla potlučená. Podle svědectví byly padající kroupy velké jako vejce.

V roce 1736 dosáhl počet poutníků tak velikého čísla, že se majitel panství rozhodl nahradit kapli kostelem. Nový kostel byl dokončen v roce 1738 a zasvěcen Navštívení Panny Marie. Duchovní správa byla svěřena tepelským premonstrátům. Věhlas Skoků se rozšířil nejen v okolí, ale též ve vnitrozemí a za hranicemi naší země. Ze vzývání Matky Boží ve Skocích vzniklo díky lidové zbožnosti, zkrácením a zkomolením původního českého slovního spojení, dodnes známé a užívané zvolání "Paneko Skákavá".

Poutní tradice ve Skocích byla přerušena událostmi po roce 1945. V současné době se pracuje na jejím obnovení, avšak vzhledem k tomu, že v kraji došlo k radikální obměně obyvatelstva a obec Skoky již neexistuje, je těžké na tuto tradici navázat. Nicméně se počítá s obnovou poutního místa, která by měla spočívat v rekonstrukci kostela a ve vzniku malého poutnického centra.

Obraz Panny Marie Pomocné na hlavním oltáři poutního kostela namaloval na objednávku zakladatele skocké kaple Adama Lienerta toužimský malíř Johann Richter. Předlohou mu byl zázračný obraz Panny Marie Pomocné z Pasova, před kterým se modlil císař Leopold I. Habsburský v roce 1683 za vítězství křesťanského vojska nad Turky při obléhání Vídně. V roce 1733 byl obraz Panny Marie Pomocné ve Skocích uznán za obraz dobrotivý a dobročinný.