Falešní bohové dneška

K napsání této úvahy mě přiměla zpráva o tom, že ve Velké Británii budou církevní školy mít povinnost vyučovat genderovou teorii včetně toho, co se týká práv homosexuálů a náležité úcty k manželství osob stejného pohlaví. Jestliže se školy nepřizpůsobí, budou zavřeny.

Gender a užívání si sexuality bez zábran, to jsou bohové, kterým se klanějí dnešní lidé. Člověk má pocit, že se všichni nadobro zbláznili a mimoděk se ptá, co se to vlastně děje. Nechci se zde zabývat otázkami, které do jisté míry hýbou současnou společností, totiž zda je dobré, aby homosexuální páry mohly uzavírat manželství a adoptovat děti nebo zda je přípustné libovolně měnit pohlaví nebo zda pohlaví je biologická danost či sociální konstrukt. Před nějakou dobou jsem viděl pořad Máte slovo, ve kterém se debatovalo o možnosti adopce dětí homosexuálními páry. Při jeho sledování jsem si uvědomil, jaký veliký zmatek vládne v naší představě o tom, co nebo kdo je člověk. Uvědomil jsem si, že pokud nevyjdeme z toho zmatku, je zbytečné debatovat nad čímkoliv.

Zastánci těchto nových antropologických teorií si zřejmě myslí, že pokud se jim podaří ve společnosti prosadit jejich názory, vymítí se tím veškerá diskriminace a všichni si budou rovni. Opět se nám vrací staré pokušení lidstva. Tentokrát však nikoli v podobě sociální rovnosti, jak jsme toho byli svědky v dobách komunismu. Nyní se snažíme předělat ve jménu svobody, rovnosti a bratrství člověka. Člověka spasí (zachrání), když nebudeme dělat žádné rozdíly mezi muži a ženami, protože mužské a ženské vlastnosti a mužské a ženské role jsou pouze jakýmsi produktem civilizace, který nás zotročuje. Když se ho zbavíme, budeme svobodni.

V jednom mají tyto teorie osvobození člověka pravdu. Člověk opravdu osvobození potřebuje. Aby však dospěl k úplnému a pravému osvobození, musí sejít z cesty hříchu, cesty, která vede mimo jeho základní a podstatné určení - k Bohu. Musí se vrátit do Boží náruče a přijmout jeho osvobození, které má jméno a tvář Ježíše Krista. V den, kdy si připomínáme svatou Anežku Českou, ženu, s jejímž svatořečením spojujeme návrat svobody do naší země, se zamysleme nad tím, k čemu tuto svobodu používáme.