„Holka jedna, neser mě a vstávej,“ marně třepala povadlými ramínky mrtvé holčičky. Nevěřila, že je mrtvá, že nežije, že nedýchá a dýchat už nebude...
Jako blesk zaútočila vzpomínka na podivnou noc a děsivé ráno. Sledovala mapu vlhkosti na stěnách a cítila, jak se jí pláč dere z očí ven.
„Do prdele, do prdele,“ jen ta dvě slova jí probíhala hlavou.
Malinká ležela nehnutě v postýlce už několik hodin. Mrtvá.
Levou rukou hladila nehybnou ručičku a pravou si zoufale mnula čelo.
Bosá, špinavá chodidla se přebrodila celým pokojem a našla cestu k telefonu.
„Mamííí, maminko...“ Druhá strana plná nepochopení jen tiše tútala do dopoledního ticha. Sluchátko zoufale bouchlo o aparát a spadlo na zem.
V kuchyni sebrala povalující se nůž a v koupelně se zadívala na rozmazaný obraz vlastního já. Nepoznávala se. Mezi slzami protékalo vědomí vlastní existence. Ostří nože jemně hladilo tepny na zápěstí, svaly na levé ruce napnuté k prasknutí toužily protnout tu řeku života.
„Bože, já už nechci.“ Ostří nedokázalo rozříznout kůži rázně jedním tahem. První kapka krve ji probrala z letargie. Cítila bolest na pravém zápěstí.
Nedokáže to.
Odložila nůž na umyvadlo a pustila vodu. Chladivý proud smyl těch pár kapek krve do odpadu. Opláchla si obličej a utřela se do odloženého trička.
Vzala malou do náruče a líbala ji v šíleném tanci, otáčela se pořád dokola a polibky dopadaly na šedou tvářičku.
Cítila se jako motýl, který se nechá unášet větrem. Je v jeho moci a nemůže nic než mávat křídly v zoufalém zápasu o vlastní záchranu.
Už kolikrát se snažila spasit se zuřivými pokusy a vyletět z proudu kolotajícího vzduchu, a nedokázala to.
Otevřela okno a pustila do pokoje dopolední slunce. Nadechla se a vtáhla do sebe vůni ranního povětří.
Hrozně ji bolela hlava. Jako by se chtěla rozskočit. Vyklonila se. Ulice se utopila v slzách. Zelená tráva dole voněla.
Levou nohou stála na posteli a pravou stoupla na okraj okna. Prsty sevřely horní část zárubní. Stála v okně, absurdní obraz vlastního já. Už se nezajímala o nic.
Pak prsty pustily poslední dřevěnou naději. Odrazila se.
Všechno kolem nádherně vonělo. Roztáhla ruce a splnila si své létavé sny. Zamávala pažemi.
