Janov u Litvínova se
v minulých dnech stal téměř válečnou zónou. Na jedné straně příslušníci
radikálních nacionalistických sdružení a starousedlíci a na straně druhé nově
nastěhovaní příslušníci rómské komunity.
Právě dnes se do Janova vracím a jsem opravdu zvědavý, jak vypadá "běžná" sobota v Janově.
RH
Co se vlastně v Janově, který je součástí Litvínova děje? Kde je příčina těch třenic a napětí? Kdo je jejich viníkem?
Prošli jsme se Janovem a náš pocit není příjemný. Pár bloků od sebe stojí zrekonstruovaný (starousedlíky) dům a kousek od něj stojí vybydlená budova. Přes ulici jsou dvě velké herny, před kterými postávají příslušníci vznikajícího ghetta.
Před jednou z prodejen postávají rómské děti, které v době prázdnin nemají žádnou zábavu a tak jen stojí a prohlížejí si kolemjdoucí.
Janov je součástí Litvínova a před lety se stal produktem socialistického plánování. Je to v podstatě sídliště postavené pro bývalé obyvatele obcí, které byly srovnány se zemí v důsledku rozšíření těžby hnědého uhlí v mostecké oblasti. Janov neměl v podstatě žádnou historii a většina obyvatel před dvaceti lety přišla ze svých domů se zahrádkami do nově postaveného města.
V průběhu devadesátých let se město Litvínov rozhodlo pro překotnou privatizaci a většinu bytového fondu prodalo. Co zbylo, to vykoupily realitní kanceláře, pro které je bytový fond jen obchodní položkou.
„Nesouhlasil jsem už před lety s privatizací Janova. Jako velitel městské policie jsem vedení města varoval, že si musí město Litvínov podržet kontrolu nad sociálním složením obyvatel Janova.“ Řekl na jednání osadního výboru místostarosta Martin Klika.
Za posledních několik let se situace v Janově zdramatizovala. Sídliště se stalo odkládacím místem pro řadu problematických rodin, které do Janova přicházejí nejen z Prahy a jiných českých měst, ale například i ze Slovenska.
Sociální napětí se zvýšilo v momentu, kdy došlo ke kumulaci řady problémových rodin. Ty začaly vyvolávat třenice mezi starousedlíky a nově příchozími obyvateli.
„Mám strach chodit po ulici. Jak by vám bylo, kdyby jste stál na zastávce a vedle vás by si parta mladých začala notovat, že budou padat hlavy.“ Popsala situaci v Janově jedna z původních obyvatelek Janova.
„Ale i my máme strach! Já tu bydlím už dvacet let, proč máme trpět všichni. Já nemohu dát ruku do ohně za všechny a za ty co tu dělají nepořádek se stydím, ale proč tu mají pochodovat nacionalisti a ohrožovat i naše děti!“ netají se svým strachem rómská aktivistka Jitka Kokyová.
„To musí vyřešit policie a na nás ostatních je situaci řešit.“ Uklidňovala osadní výbor ministryně pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková. „Myslím, že ve spolupráci s městem a vámi dokážeme situaci Janova řešit, ale vše musíme řešit postupně. Tady ten problém nevznikl před týdnem a stejně tak bude potřeba delší čas na řešení. V první fázi se budeme věnovat práci v terénu s problematickými rodinami a hlavně i prevenci kriminality ve spolupráci s městskou policií a zastupiteli města.“
Výbušná nálada se nesla celým jednáním osadního výboru. Poslanci zastupitelstva, ministryně i obyvatelé Janova se snažili najít cestu, jak ze zapeklité situace.
„Na jednu stranu jsou nutné legislativní kroky. A to zejména směrem k přihlašování dalších obyvatel bytů, ale na stranu druhou se budeme muset s vedením města zamyslet nad komplexním řešením problematiky Janova.“ Zamyslel se nad situací poslanec litvínovského zastupitelstva Patrik Cmorej.
„Právě po tom voláme už několik let a až teď se možná něco začne dít. Faktem, ale je, že litvínovská radnice vůbec neměla připustit, aby se tady něco takového stalo. Neměla připustit, aby se slušný člověk bál vyjít na ulici za bílého dne.“ Prohlásil na osadním výboru další starousedlík Janova.
Náš dojem z Janova je jednoznačný. Člověk se tady necítí bezpečně. Na ulicích je v podvečer sice klid, ale vše se může během chvíle změnit.
Právě proto se do Janova dnes vracím…
Blog věnovaný problematice Janova: litvinovjanov
Článek a reakce v mém deníku
