Že nad úspěchem Wilderse v Nizozemsku hořekuje multikulti klika, to mě nepřekvapuje; dostal jsem se však ke staršímu článku Davida Vodrážky, t.č. místopředsedy ODS - takovou míru pokrytectví a křiváctví na pozici vedoucího činitele strany, která má být občanskou a hovoří o svobodě, fakt nechci.
Opravdu myslite, ze kvuli podobnym vecem musi horet ambasady, a ze by se o tom nemelo mluvit? Ze bychom meli zakazovat o tom mluvit?
Nejsem nějaký extra fanoušek Geerta Wilderse, ale mám docela radost, že si počíná úspěšně, protože je jednooký králem mezi slepými - sice co do kvality velmi různorodě, ale přece jen pomáhá svobodě v Evropě a poukazuje na problémy, které nám jisté partičky bůhví kým živených "intelektuálů" nejenom zatajují, ale ještě nám je zakazují řešit - a běžná politická garnitura zavírá oči a drží s nimi basu. Za takových okolností hurá za Wilderse.
Předem podotýkám, že nehodlám útočit ani tak na muslimy, ale na ty prevíty, kteří nám s nimi zakazují debatu o problémech a rozhodují za nás, co je dobré a co ne. A dělají z nás druhořadé občany, kteří mají držet hubu a krok.
Jistě si vzpomenete, když bylo Geertu Wildersovi zakázáno hovořit v ČR na půdě Senátu (na jehož pozvání se do ČR chystal!).
K věci (no, spíše "k věci", uvozovky jsou na místě) se tehdy vyjádřil i místopředseda ODS David Vodrážka, a to způsobem tak neuvěřitelně slizkým, prolhaným a pokryteckým, že stojí za pozornost i půl roku po uveřejnění. A to hned z několika důvodů:
1/ problémy nezmizely a je potřeba o nich stále hovořit;
2/ Wilders v Nizozemí posílil, jde o otázku aktuální;
3/ ODS pracuje na tom, aby byla opět vnímána jako strana, jejíž politika má věcný, ideový podklad a obsah - tedy že to není jen partička kluků, kteří spolu kamarádí, protože je jiní kluci zvou na zmrzku do Toskánska, případně jim povolí 007 na dopravní značce. Tak se pojďmě podívat, co údajně pravicový místopředseda Vodrážka naznačuje o své představě politiky.
Tím nechci nijak spojovat ODS a Wilderse, názorová různost je jistě na místě - ale čekal bych určitou hodnotovou konzistenci u těch, kteří se chápou jako lídři pravice u nás.
Inkriminovaný přínos vypečeného znalce Vodrážky, jenž napnul síly, aby zdůvodnil oprávněnost Wildersova odmítnutí, se jmenuje "Je potřeba, aby byl Geert Wilders zván do České republiky?" a najdete jej na politikových stránkách.
"Zvát politika, který má pověst, a bohužel nejen ji, populistického extrémisty, je samo o sobě na pováženou." - začíná svoji rozpravu Vodrážka. Věta je stylistický nesmysl, ale autor chtěl zřejmě naznačit, že Wildersova "pověst extremisty" je oprávněná a má oporu v jeho činech. Možná by měl odborník Vodrážka zkusit dohledat, kde Wilders k této údajné pověsti došel, a hlavně mezi kým se jí těší. Já bych to chápal spíš jako lichotku.
Dokladů Wildersova "extremismu slovem i činem" ve Vodrážkově povahopisném literárním počinu mnoho nenajdeme, až na to, že se Wilders opovážil natočit film. Film jsem viděl, nepřijde mi nějak extra chytrý, ale proti základnímu obsahu se asi mnoho namítat nedá. Koneckonců točí se ledasco a nemyslím, že by zrovna počin Wildersův útočil na "nejnižší pudy" víc než cokoli jiného (například Al Gorův film o tom, jak se utopí lední medvídek, pokud nebude Al Gore zvolen ochráncem klimatu).
Dvojí metr, jímž se posuzují muslimové (jimž je dovoleno) a zbytek populace (jíž je zakázáno - evidentně o tom byť jen mluvit nebo točit film), je zásadní problém pro základní evropské hodnoty. Místopředsedu strany, která se k těmto hodnotám hlásí, by spíš mělo překvapovat, že tu nesmíme kreslit vtipy s Mohamedem, že muslimové vyrabovali a vypálili švédské Malmö (násilí se dopouštěli dokonce i na záchrance a hasičích, přičemž příčinou, rozuměj záminkou, bylo, že policie vykázala z budovy, kterou zabírali načerno a protizákonně, partičku muslimů, co si tam zřídili modlitebnu). Měl jsem za to, že respekt k svobodě projevu, vlastnictví a k zákonu je věc, kterou by Vodrážka jaksi eo ipso měl vyznávat, leč zjevně s ní má problém.
Wildersovu návštěvu, která se měla uskutečnit na pozvání jedné ze senátních komisí, pak Vodrážka označil za dovoz rasismu z Holandska. Nějak jsem u Wilderse nepostřehl rasismus (a pan Vodrážka pochopitelně taky ne, to by nám o něm možná něco řekl), ale i kdyby - představte si, že někoho pozvete na návštěvu, a když už budete zvonit u vchodu, křiknete na něj z okna, že ho doma nechcete, protože je lump. Oč trapnější to potom je, když se téhož dopustí ctihodná politická instituce. A pokud Vodrážka šermuje slůvkem "rasismus", aniž by znal jeho obsah, je to na úrovni Tvrdíkova přirovnávání lidí s transparenty k fašistům. Taky nic, co by mělo zdobit pravicovou stranu.
Vrcholem všeho je pak závěrečná Vodrážkova argumentace: "Pokud i nizozemské soudy, známé svým velmi liberálním přístupem, vydají souhlas k trestnímu stíhání tohoto politika pro šíření nenávisti a diskriminace, a Velká Británie mu ze stejných důvodů dokonce odmítne vstup do země, jedná se o jasné varování i pro nás."
Jak "liberální" byl soud, který nad Wildersem zasedal? Například tak, že proti běžným holandským zvyklostem se jednalo o slyšení neveřejné; že zakázali Wildersovi pozvat si svědky a povolili mu jen 3 oproti potřebným 18; že soudce přišel s výrokem, podle něhož "není důležité, zda to, co pan Wilders říká, je pravda, ale zda to není protizákonné". TOHLE je Vodrážkova představa? A o pravdu mu, pravda, asi nejde, když říká, že Wilders "označil za viníka současných evropských problémů jednu náboženskou menšinu". To není pravda. Wilders pojemnoval určitou množinu problémů. Množiny jsou i jiné, například prolhaní politici.
Doma mi jako dítěti vždycky říkali, že je nezajímá, co provedli nebo neprovedli ostatní, ale co a proč jsem spáchal já. Pokud Velká Británie zakázala vstup Wildersovi, neznamená to, že bychom tak měli činit i my, dokud se nepřesvědčíme, na čí straně je pravda. A jaká je situace ve Spojeném království, to ví každý, kdo někdy otevře noviny. Nic, co bych si přál doma. Radši si počkám na toho Wilderse, ačkoli ho za žádný zázrak nepovažuju a mám k němu taky svoje výhrady.
Násilný extremismus je hnusný a šíření nenávisti rovněž, ale je potřeba posuzovat poctivě a jednotným metrem, podle pravdy a ne podle toho, odkud vítr fouká. A dokud bude pan Vodrážka, jenž má potřebu zamezovat k přístupu k informacím a šlape po svobodě slova, politickým reprezentantem, budu si sakra dávat pozor, koho budu jako volič podporovat.
