"A vy zase mlátíte černochy!"

O tom, jestli Amíci byli na Měsíci, a hlavně taky o tom, jak nejen v internetových diskusích máničkám a Američanům stále ještě nenaléváme… Zkrátka o protiamerické nenávisti.

Nervyrvoucí záběr z asi nejdebilnějšího filmu, co jsem kdy viděl - "Missile to the Moon, 1958 :)

Nedávno proběhla na různých zpravodajských serverech zpráva, že v Austrálii objevili v archivu doposud neznámé záběry, na nichž hvězdoplavec Armstrong hopkuje po schůdkách z modulu na měsíční povrch; protinožcům se záběry podařilo pořídit dřív než Amíkům, protože k těm signál putoval o něco déle, jenomže pak je zašili někde v archivu a našli až teď.

Samozřejmě jsem si hned vzpomněl na jednu z nejslavnějších konspiračních teorií, která se pro svou roztomilou přímočarost stala součástí pop kultury a každou chvilku se na ni někde objeví nějaká vtipná narážka – tj. že Američani jakživ na Měsíci nebyli, ale celé to natočili někde ve studiu, aby vypekli Rusy.

Taky jsem se zasmál při představě, že třeba na těch australských záběrech bude vidět špagát, na němž se vznáší údajná Země na obloze, že se tam objeví klapka nebo v záběru někde v rohu proběhne pes; pak jsem se začetl do diskuse pod článkem a čekal jsem podobné vtípky; ale trochu mi zamrzl úsměv na líci, když jsem zjistil, že většina příspěvků tuhle kravinu bere úplně vážně.

A co hůř – nešlo jenom o nějaké spiklenecké teorie, které by rádoby vědecky řešily daný "problém" – šlo většinou o dechberoucí výlevy čisté zuřivé nenávisti vůči Američanům, kteří tím, hajzlové, sledovali prý pochopitelně nějakou zvrácenou špatnost – nikdo moc nevěděl jakou, šlo nejčastěji o něco s "kapitálem" a mívali v tom ruce Židi. Zakomplexovaný antisemitismus šel totiž vždycky ruku v ruce s antiamerikanismem.

Pak jsem objevil titulek příspěvku, jenž hlásal, že za tím stojí "židozednáři" – hurá, zaradoval jsem se, aspoň jeden to chápe jako srandu, dotaženou ad absurdum. Omyl. Nechápal. Skutečně to prý celé zaplatili židozednáři…

Ještě bych pochopil, kdyby existovalo stále několik duší, které se prostě nedokážou vzpamatovat z toho, že na Měsíc nedorazil jako první soudruh Neználek. Tito veteráni skepse by si ovšem měli uvědomit, že kdyby tehdejší (a vlastně i pozdější) Sověti čuli jenom náznak nějakého podvodu či našli jedinou skulinku, jak USA jejich prvenství znehodnotit, určitě by to udělali. A oni to neudělali. To je možná nejlepší "důkaz pravosti". Ostatně kdosi vypočetl, že utajit takovou akci by bylo ještě náročnější, než na ten Měsíc opravdu doletět.

Ale ta míra protiamerické nenávisti, té nerozumím. Nechme Měsíc Měsícem a chvilku se jí věnujme.

Jistě, USA lze vytknout spoustu věcí, a proč to taky neudělat, když je to pravda. Nicméně dovedu si představit řadu mnohem horších alternativ, než je jejich vliv ve světě, a hlavně si myslím, že i Američani patří do světa lidí; zatímco řada lidí je řadí někam mezi pekelné ďasy a démony.

A titéž – obvykle různí levicoví krasoduchové – jsou schopni omlouvat daleko horší režimy, vyjadřovat podporu Chávezovi, nosit na tričku Che Guevaru; v sedmdesátých letech různí užiteční idioti na Západě mávali na demonstracích proti vlastní kultuře Maovou rudou knížkou apod.

Logiku tyhle protiamerické hysterické výlevy samozřejmě nemají a o nějakou věcnou diskusi o reálných nejen amerických problémech taky nejde; ta je tomu na hony vzdálená.

Pamatujete jistě starý vtípek, kdy se americký reportér ptá sovětského komunistického funkcionáře, za jak dlouho si průměrný sovětský dělník vydělá na novou Volhu. Funkcionář trochu znejistí, ale pak vyhrkne: "A vy zase mlátíte černochy!"

Je zajímavé, že tahle optika vydržela doteď. Otevřu třeba článek, který popisuje poměry komunistického teroru v padesátých letech nebo stalinského Ruska, jedná se o skutečné hrůzy, a stejně se najde fůra volů, kteří si dají tu práci, že sepíšou cosi s titulkem "Ale Američani zase…" – ačkoli o Amíkách v daném článku není třeba ani ň. Naposled jsem takhle nevěřil svým očím, když jsem ze zvědavosti zamířil do diskuse pod článkem o plánovaných změnách na severokorejském Kimově trůně – zase spousta traktátů o tom, co dělají špatně v USA.

Je mi v celku jasné, že internetové diskuse vedle normálních lidí, kteří si chtějí pokecat, zapleveluje také armáda frustrátů, kteří kdyby denně neměli kam vylejt svoji dávku nenávisti, nejspíš by místo toho vyskakovali nahatí na školní mládež a osamělé ženy z vrbiček někde v parku, nebo by dělali ještě horší věci. Ale tohle protiamerické blouznění občas chytá i lidi, kteří jinak do pěti počítat dovedou. To fakt nemá nikdo smysl pro proporce?

Opravdu představuje McDonald větší problém než sovětská okupace a bolševická buzerace? Opravdu lze přehlédnout, že pokud někde nějací mírotvorci vymohou ústupky na různých orientálních despotech nebo všelijakých afrických lidožroutech v čele vojenských bojůvek, je to jen díky tomu, že různým řečníkům za zadkem hlídkují americké jednotky, lodě, jaderné ponorky atd?

V osmdesátých létech lidová tvořivost psala na zdi hospodských hajzlíků básničku: "Přilít Pershing z Idaho, srazil Kreml, vida ho!"

Naděje vyjádřená tímto způsobem podle mě stále vyrůstá z podstatně realističtějšího zhodnocení situace ve světě, než jaké předvádějí různí ti protiameričtí hysterici.

No a na závěr se podívejme, abychom se vrátili na ten Měsíc, jak to tam vlastně vypadá a co se tak v tom Vesmíru děje: