Zlaté české ručičky

Nevím, zda je lepší vyhořet, než se stěhovat. Ale vím, že mnohem horší je přestěhovat se do bytu, který zároveň rekonstruujete. To je akce pro opravdové labužníky.

http://www.compositeeffects.com

Ťukám do klávesnice dotaz pro strýčka Gůgla a vypisuji telefonní čísla.  "Hele, tady jeden píše, že je plně vybaven," sděluji manželovi výsledky. Ten večer je to už několikátý, kterému voláme. Sehnat řemeslníka, který je ochoten přijít nejlépe hned a zbourat zeď, to je fuška.  Zlaté české ručičky jsou asi na roztrhání. "Do týdne? Jó pane, to spíš tak po Vánocích, kdo ví jestli..." Jenže my se stěhovali a žijeme mezi krabicemi. V některé z těch beden je i stojánek na stromeček a ozdoby. Jenže vybalovat se bude, až pořídíme nábytek. Nábytek můžeme koupit až po vymalování a malovat nemá cenu, dokud nezboříme tu překážející zeď.
Pan Plněvybaven naštěstí vytížený není. Jasně přijde zítra. Samozřejmě, má pilu na beton. Elektřina? Není problém! Skutečně dorazí i s kolegou, který sice není od fochu (říkejme mu třeba Zahradník), ale vypadá zdatně. Zeď jim mizí pod rukama. Plněvybaven se čas od času někam ztrácí. Mezitím Zahradník spálí pilu na beton, kterou zřejmě koupili za pětikilo v supermarketu. Po návratu ho Plněvybaven seřve a tázavě se dívá na dohlížejícího manžela, čekaje, že ten se vytasí s penězi na novou pilu.  "Nevadí, vezmeme to sbíječkou," hlaholí, když se nedočká. Manžel ostře protestuje, neb při použití sbíječky v paneláku bychom mohli zbořit zeď i několika sousedům. Těm by se neplánovaná rekonstrukce bytu pravděpodobně nelíbila. Pan Plněvybaven nasupeně odchází koupit nové vybavení. První konflikt.
Když jsme si před lety nechávali v Ulánbátaru předělávat bojler, domlouvali jsme se s tamním Patem a Matem přes tlumočnici. "Ptají se, jestli máte šroubovák. A jestli prý jim můžete půjčit hasák a kladivo. Aha, když nemáte hasák, musejí jet pro něj. Taky vzali špatné kohouty, musejí koupit nové. Přijedou asi za čtyři hodiny nebo pozítří." Nejdřív nám voda netekla vůbec. Pak tekla pro změnu voda buď jen horká nebo pouze studená. Nakonec muž donutil instalatéry za použití našich kleští a jejich francouzského klíče vyměnit hadičky ("Ale oni říkají, že tím to být nemůže.") a voda tekla tak, jak měla. Hurá. Mysleli jsme že horší než v Mongolsku už to být nemůže.
Druhý den předělávají naši řemeslníci elektřinu. Věří si "Za dvě hodiny to máme, paninko!" zubí se pan Plněvybaven. Za několik hodin už se neusmívá, ale telefonuje elektrikářům a řve na Zahradníka. "No jo, když vy to tady máte všechno v hliníku, pane domácí," dotčeně chrlí na manžela, který se večer vrací z práce, jako kdyby ty kabely on osobně omotával a pokládal. Muž zahýbe izolepou spojenými dráty trčícími z podlahy a kuchyňské světlo zhasne. "To zalejeme do betonu, pane domácí. Nebojte, to se ani nehne," ujišťuje Plněvybaven. Pan domácí se trochu bojí a nechce zalévat dráty do betonu. Druhý konflikt.
Následující den očekáváme už jen dodělávky a novou sádrokartonovou příčku. Pan Plněvybaven vytahuje vrtačku z teleshopingu. "Do p....., tady je to tvrdý, já se na to....." zuří, když zlomí čtvrtý levný vrták. Manžel ho upozorňuje, že šel pracovat do paneláku a dá se předpokládat, že vrtat se tedy bude do betonu. "Máte špatné vybavení!" uzavírá asertivně diskusi, vytahuje z kufru vlastní vrtačku a dělá do zdi krásnou díru. Třetí a poslední konflikt. Pan Plněvybaven lapá po dechu a jeho ego se svíjí v hlubokém nesouhlasu. "Nikdo mi nebude řikat, že mám špatnou vrtačku!" řve. Zahradník ho uklidňuje. Plněvybaven opakuje, co se na to může. "Von je takovej pruďas, von se uklidní," ujišťuje muže Zahradník. Pan Plněvybaven práskne dveřmi. "Von mě asi vyhodí z podnájmu..." lká Zahradník. Sádrokarton nebude.
My ale víru v šikovné pracanty neztrácíme. Koneckonců potřebujeme vybalit ty ozdoby na vánoční stromek. Zveme malíře pokojů. Vypadá velmi profesionálně. Je profesionální. Umí chodit na štaflích kolem zdi a používá klasickou štětku. Nemluví a pracuje. Děti jsou z něj u vytržení a do dopisu pro Ježíška si píšou štafle. Z pár hodin je hotovo. Zlaté české ručičky existují, jen je těžké je vypátrat. Tak to po pár dnech zkoušíme s dalším řemeslníkem. Všechno vypadá nadějně. Vrtá v předsíni. Pořád vrtá. Rána, ticho a kus zdi na zemi. "Páni, asi jsem se vám provrtal do obýváku..."

Napsáno pro Ona Dnes.