Jděte mi někam s romantikou v únoru!

V šestnácti mi tekly želví slzy, když Angelika zašeptala "Ach Geoffrey....". V šestadvaceti jsem se k smrti urazila, když mi manžel zapomněl dát k narozeninám kytku. A dneska mi vadí, když se těším na detektivní thriller a ono se v něm pak říká "I love you!"

Ano, moje romantická duše trochu okorala. Dokonce jsem v posledních letech přestala na muži vyžadovat i polibek pod rozkvetlou třešní. Nejen proto, že jabloně v Monglsku nerostou a 1. května tu ještě nekvete ani otužilá pampeliška. Ani proto, že bych souhlasila s kamarádem, který tvrdí, že nabídka kvalitního sexu je hodnotnější než sto zamilovaných kartiček. I když, přiznejme si, že takový návrh může být rozhodně upřímnější.
Možná je to věkem. Starého psa (potažmo fenu) novým kouskům nenaučíš a mně se na ty nové, ze západních krajin k nám dorazivší svátky strašně těžko zvyká. Netýká se to jen chudáka Valentýna, ale třeba Halloween jsem vzala na vědomí také až předloni, když moji chlapečkové v nadšeném údivu zůstali zírat na svítící sousedovic dýni.  Minulý rok už jsem  tesala nejen dýně, ale dokonce i vystřihovala netopýry a bubáky a dobrovolně je rozvěšovala po bytě.
Ale vraťme se k romantice. Možná možná se mi Máchovo "byl první máj, lásky čas, hrdliččin zval ku lásce hlas..." za ta léta tak vžilo, že v únoru moje srdce zkrátka ještě spí hlubokým zimním spánkem a při pohledu na zasněžené stromy bez listí se tak maximálně přetočí na druhý bok. Možná se na mně podepsalo soužití s mým mužem, který při každém náznaku romantiky protáčí oči tak, že si vidí až do týla. Možná...
Ne, fakt nejsem zatrpklá stařena, která závidí těm mladším lásku a zatímco tu haní romantiku ,závistivě a zklamaně hledí na prázdnou poštovní schránku. Nemám nic proti romantice a rozhodně ani proti Valentýnovi, však zrovna on si toho za života docela dost užil, proč do něj rejpat ještě po smrti. A už vůbec nic nemám proti lásce.
Ale když jsme u té lásky, nezapomeňte, milí Valentýnové a Valentýny, že ta se dá vyjádřit i jindy než 14. února a jinak než procítěným "miluji tě!". Takže kdyby váš drahý nebo drahá náhodou neměl  neděli v kalentáři poznačenou červeným srdíčkem, neberte to tak vážně. Třeba vám přinese kytku o týden později, nebo vám dá erotickou masáž naopak už v pátek. Neberte ignoraci svatého Valentýna jako důkaz, že vás váš vyvolený či vyvolená nemiluje a počkejte si do května. Až rozkvetou třešně, podstrčte mu do pracovní tašky kapesní vázání Máchova Máje, a třeba v něm (v ní) ty správné romantické sklony nakonec probudíte.
A když ne? Tak se smiřte s tím, že nemáte doma romantika. Otevřte si společně lahev dobrého vína a dopřejte si čehokoliv kvalitního...nebo si spolu třeba zahrajte piškvorky :-)