Při každé své návštěvě Kambodži se těším, čím novým mě opět překvapí. Ani tentokrát nezklamala. Již na hranici mi celník u okénka s prodejem víz na můj návrh "25 dolarů a bude to do 2 minut" suše oznámil, že tady není žadný trh, a že mu dám 30 dolarů. To vše pod cedulí "Tourist visa - 20 USD". Ten stejný pán, se kterým jsme před šesti měsíci vytvořili po 15 minutách spekulací konečnou cenu 23 USD.
Má námitka, že se přeci už známe taky nezabrala, asi měl špatnej den. Kambodžská strana hranice rozhodně není žádný trh a tak tedy protentokrát končíme na 26 dolarech. Mírnou útěchou mi je snad jen to, že když jsem se ptal před týdnem na kambodžské ambasádě v Bangkoku tak mi navrhli 35 USD.
Naše první zastávka je slavný Angkor.
některé chrámy byly doslova pohlceny džunglí. Tento se jmenuje Ta Som a je zapomenutý na velkém okruhu, většinou téměř bez turistů.
U každého chrámu potkáte malé prodavačky triček, šátků a různých dalších suvenýrů. Narazili jsme dokonce na dvě, které uměly česky napočítat do deseti, znaly základní slova jedna z nich nám nakreslila motýla pro štěstí a podávala nám ho se slovy "Motýl Babočka" s naprosto perfektní výslovností. Její znalosti byly po zásluze odměněny naším velkým nákupem triček a kokosů.
Pozor sloni - trochu jsme byli zklamáni, na žádné jsme nenarazili.
I v Kambodže je vidět přesun od kol k motocyklům, stále lze ovšem potkat pelotony cyklistů. Obzvláště když začíná a končí škola potkáváte desítky dětí v uniformách na kolech.
Po prohlídce několika chrámů nám vyhládlo a tak jsme poobědvali. Restaurace byla dost zlá, během oběda nás otravovali 3 psi a jedna kočka se nám pořád snažila skákat do jídla.
Angkor Wat - nejznámější chrám z Angkoru, je i na kambodžské vlajce. S tímto mnichem jsme si povídali snad hodinu. Zaujalo to i nějaký štáb a tak nás začali natáčet. Asi by měli vystříhat to, jak říkal, že ještě pět let v rouchu a pak končí, protože si chce taky něco užít.
Malá motorkářka na jedné z cest u Siem Reapu (výchozí město pro návštěvu chrámů).
Siem Reap - okolí
Sourozenci jdou ze školy. Siem Reap.
Loučíme se se Siem Reapem. Poslední večer jsme si pronajali Tuktuk na důkladnou a rychlou prohlídku Siem Reapu a okolí. Řidič vzal na výlet i dceru a my jí místo vnímání krás města drželi očima, aby nespadla. Podařilo se.
Hlavní město Phnomphen - královský palác, před kterým je při každém západu slunce malá párty. Lidé se zde promenádují a posedávají na travě před palácem.
Místní borec - kromě posedávání a promenádování je zde populární i focení. Mě se to focení tentokrát moc nepovedlo, 10x zoom a neudržel jsem klidnou ruku, takže výsledkem je, že jsem toho frajera pěkně rozmáz. Vzhledem k tomu, že jsme se té scéně dost smáli to ale bylo lepší než to fotit zblízka. To bych byl možná rozmázlej já. Jo jasně, smáli jsme se, ale určitě v tom byla i závist :-).
V Phnomphenu Vás zaujme několik věcí: Restaurace jsou skoro vždy na rozích ulic. Téměř neexistuje pouliční osvětlení. Lidé jsou přátelští a řekl bych ne tak zkažení pokrokem jako např. v Bangkoku. To platí pro celou Kambodžu, hlavně mladí jsou velmi přátelští a komunikativní.
Okolí města Battambang - vyrazili jsme na výlet tuktukem a narozdíl od těchto tří na fotce jsme ho dokázali tím zlem protlačit. To , že jsme pak vypadali jako Jožin z bažin je už druhá věc.
Cyklistky u Battambangu
Trh v Battambangu - každý má svůj styl.
Život u stoky v Battambangu.
Kambodža má určitě spoustu chyb. Mezi ty největší patří nejspíše obrovská korupce a bída. Poslední dobou si ale nějak uvědomuji, že jí mám možná jěště radši než Thajsko. Kambodža a Laos mají totiž stále jisté kouzlo nezkaženosti turismem, tedy alespoň ne tak velké jako Thajsko.
Další fotky v lepší kvalitě: Kambodža fotky
