V posledních letech se v rejstříku našich politiků objevují iluze, které jsou tak svůdné, jako mylné. Jednou z nich je, že dobrý manažer bude dobrým politikem. A je jedno, že momentálně tuto iluzi maluje manažer, který by bez miliard tekoucích v podobě dotací, tedy významné podpory ze strany daňových poplatníků, nikdy žádného úspěchu nedosáhl.
Důvod, proč to nemůže fungovat z principu je velmi prostý: Stát existuje kvůli něčemu úplně jinému než firma. Smyslem existence firmy je přinést zisk svým akcionářům. A ke splnění cíle se použijí určité metody řízení a určité mechanismy. Stát tu ale není od toho, aby vydělával peníze. Dokonce tu není od toho, aby jedněm bral a druhým rozdával. Naopak, stát je tu od toho, aby se co nejvíce upozadil a vytvořil svobodné bezpečné prostředí pro své občany - a nepřekážel jim. Manažer ekonomicky úspěšné firmy tedy bude podnikat zhusta přesně protichůdné kroky proti politikovi, jež chce hájit svobody občanů.
Stát řízený jako efektivní firma není nic, z čeho bychom měli mít radost.
Pokud se ve státě prosadí skutečně racionální a efektivní manažerské řízení, nepřinese to prosperitu občanů. Přinese to zbytnělý stát řízený autokraticky skupinou nejmocnějších průmyslníků. Tedy pardon manažerů. Bude to stát s velice vysokou mírou celkového zdanění, obrovským přerozdělením, velmi tvrdými metodami výběru daní a penězovodem veřejných prostředků do klína velkých firem, které budou dostávat dotace, investiční pobídky, daňové úlevy a další formy přerodu veřejných financí v soukromé. Korupce se pro takové manažery v čele státu stane nadbytečnou přítěží, zprivatizují stát jako veřejně deklarovaný volební program - a hrozivá představa je, kolik lidí je ochotno to nevidět a ještě jim přittom tleskat.
Kolik nás bude stát zkušenost, že stát není firma? ...ale mám chuť říct Vem to čert, hlavně ať to lidem dojde včas.
P.S.
Ač si většina přispěvatelů v diskusi pod článkem myslí, že mi jde o zpochybnění úmyslů toho či onoho politika, nejde. Snažím se ukázat fakt, že manažerský styl řízení státu je chybnou myšlenkou. Ne proto, že bych pohrdal efektivně pracujícími lidmi nebo měl jakýkoli problém s privátní sférou: Naopak. Jde o to, že žádný manažer ve vlastním zájmu nebude redukovat rozsah svých pravomocí, nebude si rušit pyramidu úřadů a institucí, ne jejíž vrcholu se on sám pohybuje. Povede svůj úřad tak, aby úřad vzkvétal, nepovede ho tak, aby úřad ustoupil do pozadí a prosperovali občané.
Druhá půlka odpovědi je ve faktu, že manažer zachází s tvrdými daty. Politik ne. A ani nemůže. Většina rozhodování politika nevychází z nějakého jednoznačně zdůvodnitelného "dobře-špatně". Vychází z rozhodování voličů ve smyslu "to chceme - to nechceme". A nejsme-li diktaturou nebo monarchií, nemůže jinak.
