Nezodpovězené otázky dějin
Poněkud stranou však dosud zůstal jiný aspekt osvětimské tragédie, který nás má též vést k zamyšlení a který ukazuje, jak těžké je v dobách krize určit, co je správné a co nikoli. Před několika dny totiž uveřejnila britská Keele University na internetu několik tisíců dosud nezveřejněných leteckých snímků britského válečného letectva z druhé světové války. Britové tehdy fotili různé strategické body na územích okupovaných Němci, která pro ně byla potenciálními cíli jejich náletů, a mimo jiné se na internetu objevil i snímek, pořízený 23. srpna 1944. Na něm je poněkud stranou z výšky několika tisíců metrů zachycen dým, vycházející z krematorií Osvětimi. Britové sice tento, ale i jiné snímky pořídili za účelem bombardování nedaleké fabriky, na záznamu se však objevilo vedle dýmů z krematorií i celé rozlehlé prostranství koncentračního tábora Osvětim. Ironií osudu se tím však britské letectvo a tajné služby tehdy nezabývaly a koncentrovaly se na přilehlé továrny (v nichž byli ostatně též k nelidské práci zneužíváni vězni z tábora). Přitom Britové a s nimi i všichni západní spojenci, včetně Sovětského svazu, o táboře a jeho úloze věděli, protože, jakkoli se to zdálo být nemožné, tak se odsud podařilo utéct několika vězňům, kteří následně podali detailní zprávy o tamním běsnění. Později dokonce zachytávali jejich tajné služby informace o počtu mrtvých a disponovali skutečně detailním popisem lágru.
Nutně se nabízí otázka, proč západní mocnosti a i Sověti Osvětim nebombardovali. Objevení těchto snímků a jejich zveřejnění na webu pak i dnes vyvolává diskuzi, kterou se zaobírají nejen bývalí vězni a jejich rodiny, ale i historici a politici. Až do konce války totiž vítězné mocnosti cíleně nebombardovali ani jeden Němci zřízený koncentrační tábor, a to i přesto, že věděli, jaké bezprecedentní porušování lidských práv se zde každým dnem páchá. Přitom například v roce 1998 si za všechny, kdo nechápali tehdejší zdrženlivost spojenců, povzdechl izraelský premiér Benjamin Netanjahu při své návštěvě přímo v Osvětimi, že to, co by jistě tehdy stačilo, by bylo bombardovat železnici, která do tábora přiváděla transporty bezbranných lidí.
Proč však zejména Britové a Američané Osvětim nebombardovali, když ještě navíc na tato zvěrstva byli průběžně upozorňováni silnými židovskými organizacemi v jejich zemích? Obzvláště naléhavá byla přitom výzva na pomoc před vyvražděním asi půl miliónu maďarských Židů, k níž došlo v druhé polovině roku 1944.
Za to, že spojenci nakonec tábor svými letouny nezničili, je rozhodně nelze odsuzovat, i když pieta těchto dní a s ní i dokumenty a četná svědectví o tom, jak příšerné podmínky zde, ale i jinde v koncentračních táborech panovaly, prostě vyvolají i tyto otazníky. A s nimi se však objevuje celá řada etických i strategických problémů, s kterými se spojenci museli vypořádat. Nikdo totiž nechtěl bombardovat místa, na nichž žili Židé. Co na tom, že řada přeživších přiznala, jak čekala na každou bombu, která by ukončila existenci táborů a tamní nesnesitelnou každodennost, i kdyby přitom oni sami měli padnout. Tehdejší letouny navíc nebyly natolik precizní, aby trefily jen například krematoria a nikoli řady táborových baráků, což bylo též jedním z rizik, která spojenci nechtěli podstoupit. Výsledkem těchto strategických rozvah – dnes myslíme v prvé řadě těch o Osvětimi - tak bylo, že v dobré víře se odstoupilo od náletů, i když je Britové a Američani průběžně zvažovali. Chtěli tím ušetřit nevinné lidské životy. Ty však po tisících denně nadále končily v krematoriích.
To jsou smutné vzpomínky a smutné úvahy. U příležitosti tohoto výročí, které je prostě smutné, je však na místě zmínit i tento podivný dějinný paradox. Nelze zde určit, co z jednání spojenců bylo správné a co nikoli, protože celá doba a celé běsnění a nevinné umírání a strádání bylo nesmyslné a nebude a nemůže být nikdy pochopeno. Otázka, zda bombardovat Osvětim či nikoli, zůstane tak ještě dlouho otázkou se skutečně velkým otazníkem, na níž však nutně nemusíme hledat odpověď. Odpověď na xenofobii, šovinismus a intoleranci ve společnosti, která se vyskytuje ve společnosti, a to včetně antisemitských nálad, však musíme mít vždy a rozhodnou. Výročí jako toto nám přitom mají být především velkým vykřičníkem. Nic z toho se nesmí opakovat!
Miluše Horská
Neškrtat a neškrtit, ale naopak přidat a podporovat!
Hlasitě se ohrazuji proti plánu vlády, který se objevil v médiích, že by se měly škrtat peníze neziskovkám. Ráda bych (nejen) premiérovi sdělila, že neziskový sektor je v naší zemi dlouhodobě finančně poddimenzovaný.
Miluše Horská
Mladí mají vědět, kdy nám komunisté ukradli svobodu
Výsledky aktuálního šetření agentury NMS M. Research pro společnost Post Bellum jsou alarmující. Každý pátý Čech neví, že v roce 1918 vzniklo Československo. Každý čtvrtý nezná invazi v 1968 a víc než polovina nezná Mnichov 1938.
Miluše Horská
Pomozme těm, kdo se chtějí vymanit z dluhových pastí!
Novela insolvenčního zákona bývá považována za klíčový zákon tohoto roku, byť jí čeká ještě legislativní maratón.
Miluše Horská
Pojďme pomoci lesním školkám!
Asi jste zaznamenali v médiích, že lesní školky nemohou zcela dostát požadavkům ministerstva zdravotnictví - že si děti nemůžou nosit svačinky z domova.
Miluše Horská
O týden navíc mezi prvním a druhým kolem voleb do Senátu?
Mrzí mě dosavadní malý zájem občanů o volby do Senátu. Můžeme na to argumentovat poněkud přezíravě v tom smyslu, že nás to nezajímá, že je to jejich vina a možná i chyba, že nejdou volit do Senátu.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Hasiči při pálení čarodějnic zasahovali u dvacítky požárů, často zbytečně
Na mnoha místech Česka se během včerejšího posledního dubnového večera rozhořely ohně při tradičním...
VIDEO: V jižní Číně se propadla dálnice, o život přišlo nejméně 19 lidí
Nejméně devatenáct lidí zahynulo při propadu části dálnice na jihu Číny. Informovala o tom místní...
Bitva o Kolumbijskou univerzitu. Policie udeřila na zabarikádované studenty
Newyorská policie vyklidila v noci na středu budovu Kolumbijské univerzity, kde se před tím...
Úprava pravidel čištění odpadních vod v EU bude mít zřejmě vliv na cenu léků
Na čištění městských odpadních vod by se od roku 2045 měly podílet největší znečišťovatelé, tedy...
- Počet článků 60
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 692x