Úvaha nad Pepíčkem čůrajícím na bonbón

Ve známém a již klasickém blogu na nenávistné dětské téma se negativizuje údajně vnucovaná láska. Zdejší zlobři se radují, jak je paní učitelka hloupá, že neví, co mají všechny děti dávno v telefonu. Mají tam klíč k lásce.

Skvěle vykonstruované situace v českém dětském světě se prý chce chopit Hollywood a chce natočit průlomové drama Šlichta podle Šichty, chichty, chichty. Mnozí se zde chytli příběhu, k němuž nikdo nepokládá námitku. Děti se šikanují, učitelka je hloupá, neboť neví, jak to děti dělají. Děti nesdělí podstatnou informaci, která jim bliká v telefonu a dál hrají naši pokryteckou hru, že žalovat se nemá. Nemusely by žalovat, kdyby měly odvahu se vysmát Pepíčkovi a zastat se Mařenky. Kdo jim ovšem tuto odvahu dodá?

Protože jsem také tak trochu učitelem, nedá mi to a musím jasně říci, že způsob řešení, který podala blogerka Šichtařová není obhajobou pravdy a logiky. Děti neříkají pravdu. Paní učitelka potažmo nemůže jednat na základě faktů. A do toho hřímá matka ve prospěch svého dítěte na úkor čehokoliv. Naštěstí nejsou takoví všichni rodičové. Setkávám se s rodiči, kteří mají zájem přijít na kloub tomu, jak by se jejich děti mohly zlepšit a co vězí za jejich potížemi. Nepřijde mi ani za mák pravdivé seřvat všechny na tři doby a logicky požadovat, aby se vztahy mezi dětmi nebudovaly. Vše se totiž odehrává v zájmu lživého jednání Pepíčka, které nikdo nemá odvahu odhalit a ztrestat. Takže v zájmu ochrany jenom mého dítěte si jako femme terrible vykřičím prostor a ochranu, ostatní se mohou jít klouzat, To je pravda a je prý logická, tak si to jistá paní vybrala.

Pepíček ze všeho vychází posílen a časem se stává nejen postrachem místních děvčat, ale později i všech místních zaměstnankyň ve firmě, kde pracuje. Nikdy ho nechytí a neusvědčí, protože přece holky nebudou žádné feministky. A nejdůležitější je nežalovat. Základní zákon podsvětí ovládá naše školy už dlouho a je škoda, že zdejší guruyně svým vlivem upevňuje pozice zločinu. Hlavně, že své si ochrání, je to koneckonců její majetek, ten je svatý, nějaká spravedlivá výchova natož láska se do toho míchat nebude. Vzhůru Trikolóro, tohle potřebujeme. To je pravé české vánoční téma.

Děkujeme, ale nechceme. Nechceme takový předem několikrát počůraný bonbón od Pepíčka, ani od Markétky. K mému nenávistnému blogu mne vede opakovaná závist, která je ilustrovaná stejnou podporou redakce všem blogerům. Také se každý týden pokusí redakce můj blog od pátku do neděle vystavit na první stranu iDnes, ale čtenáři volají do redakce, ať můj paskvil stáhnou. Nemohu se s tím vyrovnat. Díky obětavé redakci, ale již mi nepomáhejte stejně jako Šichtařové. Vysloveně mi to ubližuje. Můžu si za to sám, netrefím se na dnes na bonbón v důsledku krátkozrakosti, a v mládí jsem s tím bohužel nezačal. Tak to neumím. Dobře mi tak.