Tak co Jardo Tvrdíku, jak to tenkrát vlastně bylo?

Belgické stíhačky F-16 už několik dní bombardují strategické cíle v Libyi (video zde http://bit.ly/eMZOAL). České Gripeny stojí někde v hangáru, protože je nikdo neumí natankovat za letu, a protože by se – nedej bože – mohly poškrábat ještě předtím, než je po skončení leasingu vrátíme Švédsku.

Pokud si to dobře pamatuji – a ano, pamatuji si to velmi dobře – v květnu 2002 ještě Česko žádné Gripeny nemělo. Tehdejší ministr obrany Jaroslav Tvrdík a jeho straničtí kolegové z vlády teprve dělali všechno proto, aby je armáda nakoupila. Prostě je musíme, musíme, musíme mít. 24 za 60 miliard. Blížilo se rozhodující hlasování v Senátu. V ten okamžik přišla z belgické ambasády nabídka: prodáme vám velmi levně naše staré „ef šestnáctky“. 24 letadel za 9 miliard korun. Modernizace v ceně. "Říkáme tím jen to, že v případě, že váš parlament neschválí nákup gripenů, tak existuje možnost, pokud budete chtít, létat na letadlech F-16," řekla tehdy rada belgického velvyslanectví v Praze Francine Chainayeová. A Tvrdík se mohl vzteknout. Nabídku označil za „neštastné zasahování do vnitřních záležitostí země“. "To, že by nám Belgie chtěla vyřazené F-16 prodat, se ví od roku 1997. Loni jim náčelník generálního štábu napsal, že nemáme zájem. A teď to přichází znovu, týden před rozhodujícím hlasováním v Senátu," řekl tenkrát Tvrdík. "Jsem konsternován," dodal. Já taky.