Odváží se někdo nepodat Sarkozymu ruku?

Romové se politikům typu Sarkozy vlastně velmi hodí. Co by si bez nich počali? Že kočují, bydlí ve stanech, žebrají a někteří i kradou? Jsou špinaví? Skvělé, naprosto ideální!

Zmiňovaní starostliví politici alespoň mohou před každými volbami v rámci péče o „řádného občana-voliče“ „vyhlásit válku zločinu“ a začít deportace. Výsledek? Francie každoročně „odsunuje“ osm až deset tisíc Romů. Jejich počet ve Francie ale i přesto zůstává stabilní, někde kolem patnácti tisíc. Geniální. Problém nevyřešen, volby vyhrány.

Tím nechci nějak zlehčovat to, co Sarkozy dělá. Natož pak omlouvat. Fakta jsou totiž jasná: Sarkozy vše rozpoutal svou červencovou grenobleskou řečí, kdy vyhlásil „válku zločinu“ a slíbil, že do tří měsíců „vyklidí“ polovinu z 539 ilegálních romských táborů v zemi.

Začaly „razie“. Romům je nabídnut „dobrovolný“ odchod ze země a 300 euro. Po opuštění Francie dostanou zpět své doklady (a jak ukazují statistiky, po pár týdnech se jako občané EU vrátí zpět). Vybraný romský tábor navštíví zaměstnanci smluvní soukromé bezpečnostní firmy se psy a vyzvou obyvatele k odchodu.  Když se tábor vylidní, nastupují „pracovní čety“ - v bílých kombinézách s rouškami na ústech, aby se něčím nebezpečným nenakazili - s buldozery a jinou těžkou technikou. Strhnou stany, přívěsy a všemožné chatrče. Je čisto a jede se dál.

Stát se to v jiné, méně „civilizované“ a významné zemi, hovoří celý svět o etnických čistkách. Západní politici by tomu kterému státu demonstrativně zastavili rozvojovou finanční pomoc a přerušili veškeré styky. Ruce by si nepodali. Možná by dokonce pohrozili nasazením „humanitárních jednotek“.

A jak to bude dnes v Bruselu, při summitu EU? Budou hlavy států a vlád sedmadvaceti členských zemí dělat jakoby nic a opravdu jednat o „strategickém partnerství“, jak je naplánováno? Odváží se někdo nepodat Sarkozymu ruku?