O vládě se dá vyjednávat i jinde než v zákulisí

Nechci dávat Belgii za příklad, to opravdu ne. Ta země se permanentně rozpadá, ale nikdy se nerozpadne. Současné povolební vyjednávání vede na žádost krále hřmotný vlámský radikál, premiérem se ale stane frankofonní homosexuální sociální demokrat italského původu. Který ani neumí pořádně vlámsky. Mohl bych pokračovat, ale nebudu. Zaujalo mě něco jiného. Rozdíl mezi povolebním vyjednáváním v Česku a Belgii.

České povolební vyjadnávání se dá výstižně označit slovem "zákulisní". Politici se kamsi zavřou a jednají. Ven se dostanou jen ty informace, které se ven mají dostat. A které mají zpravidla přitlačit ostatní ke zdi. Jako třeba:"když nedostanem vnitro, jdeme od válu". Nebo: "Kalousek prostě musí být ministrem financí". A tak dále. Každopádně to vypadá, že se stýkají jen mezi sebou. Že snad ani nechodí domů. Asi že je tam s nimi ta mladá VV-kůstka...

Tady v Belgii je to úplně jiné. Dal jsem si dohromady seznam lidí a institucí, se kterými lídr vlámských nacionalistů Bart De Wever (a králův informateur - tedy vyjednavač) zatím jednal.

Začala to pochopitelně schůzka u krále, jak jinak. Minulé pondělí bylo ještě relativně normální, více méně politické. De Wever se sešel s předsedou fedeální sněmovny Patrickem Dewaelem (vlámský liberál), senátním předsedou Armandem Dedeckerem (frankofonní liberál) a guvernérem Belgické národní banky. Odpoledne pak jednal s odstupujícím premiérem Yvesem Letermem.

Ve středu pak měl De Wever "evropský den": dal si kafe s eurokomisařem pro oblast obchodu Karlem De Guchtem (je to Belgičan), pak si promluvil s prezidentem Evropské rady Hermanem Van Rompuyem (také Belgičan) a nakonec i s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem (pro změnu Portugalec a bývalý maoista).

Ve čtvrtek se sešel se zástupci zaměstnavatelů, nejrůznějších zaměstnavatelských asociací.

Toto pondělí De Wever navštívil vedení Plánovacího úřadu (Bureau du Plan), Finanční inspekce ( l'Inspection des Finances) a Národních odborů svobodných profesí.

A na středu má v diáři schůky se šéfy nejsilnějších belgických záložen a "kampeliček" a jejich asociací.

A teď si vemte, že De Wever slíbil, že přenechá premiérské křeslo šéfovi frankofonních socialistů Elio Di Rupovi!!! Šel by do něčeho takového Radek John, Petr Nečas nebo Věčně Ospalý Kníže?