Komouši a svazáci, nazdar

17. listopad 1989. Bylo mi 17, byl jsem na Deltě (kulturák na Praze 6), nějaká hra od György Spiró, jako protest, se svazákama jsem nechtěl nic mít. Při cestě zpátky vyděšený zmlácený komunistický děti v metru. Tak se to rozjelo.  

Pak hlášení o mrtvým studentovi. Nás to přešlo za dva týdny, na Letný jsme vožralý sáňkovali a smáli se těm ex-estébákům, ex- komunistům a ex-svazákům. Už tehdy to byla deziluze. Ne že se to stalo, to přijít muselo a bylo to jedině dobře. Ale návrat k normálu potrvá ještě desítky let. A možná že ta komunistická pachuť přetrvá navždy. Žili jsme v tom všichni a všichni neseme svou část viny. Takže to hezky oslavte.