Rusko v 21. století - Proč se bát "báťušky cara"?

Okem západních demokracií a pseudodemokracií se mohla zdát volba nového ruského prezidenta jako divadelní fraška. Je faktem, že opoziční kandidáti neměli příliš mnoho mediálního prostoru a může být, že leckde nad "správným" průběhem bděl nějaký "nadzirátěl" (pro mladší generaci "supervisor"), takže bylo možno ohlásit výsledky voleb ještě před tím, než začaly. Ale stejně jako každá mince má své 2 strany a špička ledovce, která je vidět znamená jen 10% jeho celkové masy, tak jsem se sám sebe ptal: "Doopravdy by svět chtěl klasické svobodné volby a demokracii v Rusku 2008? Komu by prospěla?"

To co se může zdát jednoduché - před časem nás americká snaha překvapila předem neúspěšným pokusem zavést ve feudálních a fundamentalistických zemích jako je Afghanistán nebo Irák novodobou demokracii (prosím neplést se skutečnou demokracií z antického Řecka), to se ukazuje ve skutečnosti za velmi komplikované až nemožné (viz tyto 2 příklady).

Abychom rozumněli tomu, co je Rusko a jaké nebezpečí pro nás potenciálně může znamenat, musíme rozumět ruským dějinám, které nám dovolí pochopit mentalitu tohoto národa. (Nemyslím si, že pro Čecha by mělo být obtížné to pochopit. Kromě slovanského původu jsme v ruské historii i současnosti byli dobře "kovaní"). Zkusím to skutečně zjednodušeně shrnout, abych se dostal k jádru věci a neoklestil fakta.

Rusko je obrovská země, kde nebylo nikdy lehké vládnout. Z podstaty lidské povahy a rozlohy je jasné, že udržet pohromadě zemi, která se skládá z mnoha různých národností a skupin, není jendoduché. Starověké, středověké i novověké říše nebo impéria padly právě pro tu různorodost a nemožnost efektivní centrální vlády. Ruské tradiční pojetí vlády, která se udržela stovky let byla politika biče a cukru. Na jedné straně "zlá" vnitřně neomezená moc lokálních gubernátorů, na druhé straně "hodný" báťuška car, který celé dny jenom myslí na lidi, aby se měli co nejlépe, takže když se mají hodně špatně, tak si říkají, že jim báťuška car pomůže. Občas samozřejmě navenek něco udělá, aby vnitřní napětí v guberniích udržel na uzdě. Uprostřed pravoslavná církev, která po křesťansku umírňuje případné touhy po povstání.

V roce 1905 se málem všechno změnilo. Car udělal přehmat a nedocenil svoje charisma, které u běžného člověka měl a dovolil, aby velká dělnická stávka byla potlačena silou. Nechci opakovat historii, kterou si každý může přečíst. Chci jen poukázat na fakt, že 1905 byla revoluce dvou proudů, která zašla právě na rozdělenost. Jeden proud chtěl přerod v parlamentní demokracii v rámci konstituční monarchie (jako třeba ve Velké Británii), druhý rovnou komunistický puč. Po letech nestability, která byla umocněna bídou za První světové války, se druhý pokus z roku 1917 vydařil komunistům.  Lenin nebyl žádný hlupák, tak chytil otěže moci do velmi pevných rukou (později úspěšně navázal "ocelový" muž, který se stal největším masovým vrahem novodobé historie a dále více či méně úspěšní generální tajemníci). 

Po otřesech koncem 80. let se Sovětský svaz rozpadl. Odpadly Pobaltské republiky (dříve Řád německých rytířů), Ukrajina, Bělorusko, Kazachstán, Gruzie, .... Zůstalo původní Rusko, stále dost velké a silné. Proč o tom píšu? V té době se nacházelo Rusko v chaosu. Mezi prsty unikaly armádě zbraně a jaderný materiál, vnitřní nestabilita uvnitř samotné armády mohla dovolit třeba i magorovi s vůdčími ambicemi stát se světovou pohromou. Jelcin zdá se toto všechno ustál, ale svět si mohl ulevit, až když nastoupil k moci Putin. Ruský lid dostal zpátky svého báťušku cara, byť neurozeného původu, a Putinův vliv, kterým byl schopen navázat na své působení v KGB, bezpečně ustálil armádu. Rusko v rámci kontroly Putinovou mocí postupně buduje ekonomiku a začíná prosperovat.

Teď je tedy čas si položit otázku: Doopravdy představuje Rusko hrozbu pro západní svět nebo nám to někdo chce plíživě namluvit, abychom tomu uvěřili? V době, kdy jistá část světa již vytěžila většinu nerostného bohatství, zatímco Rusko má na mnoha místech zásoby nedotčené. V době, kdy EU postupně s Ruskem rozvíjí obchodní vztahy a je beztak do jisté míry závislá na dodávkách zemního plynu. Umí si někdo s dospěle vyvinutým mozkem představit, že Rusko, které bohatne díky spolupráci se západním světem, by mělo svého obchodního partnera přepadnout a víceméně ekonomicky zničit? K čemu by to bylo? Tato představa je stejně absurdní jako myšlenka, že skupinka islámských fanatiků, která vyhlásí džihád západnímu světu, se vrhne na vývoj mezikontinentálních raket osazených jadernými hlavicemi, když existuje mnoho levných a účinných způsobů, jak škodit. Nebo se pletu, že právě toto je oficielně prezentovaný důvod proč se USA snaží nainstalovat uprostřed Evropy obrovský radar a o kus vedle obranné rakety?

 Snad se nebudu pouštět do konspirace, když přímo napíšu, že zdánlivě stupidní nápad této "ochrany západního světa" v sobě skrývá pragmatickou myšlenku - provokovat a oslabovat Rusko. Ale pro koho a proč je dobré dráždit "spokojeného medvěda"? Nejspíš pro toho, komu brání v dosažení faktické vlády nad světem. Na první pohled přehlížený nápis pod pyramidou na 1 dolarové bankovce - „Novus ordo seclorum“ (nový světový řád), tak získává význam.

Takže zatímco mnoho lidí kritizuje faktickou "ne-změnu" po prezidentských volbách v Rusku, já to vidím jako signál, že několik dalších roků se můžeme na stabilitu této země spolehnout. I pro běžného Rusa je tento stav, který sice znamená jistou míru omezení svobody, lepší, než Rusko v rozkladu s nevypočitatelnou armádou a celým arzenálem, který má k dispozici. Na druhou stranu adept na "světovládce" nás po mnoha neúspěšných zahraničních misích nepřesvědčil, že dokáže svůj "světový řád" implantovat ve zbytku světa. Doopravdy nevěřím, že je dobré postavit bidýlko pro orla, který bude odtud létat klovat medvěda. Už ze své podstaty je to tak nepřirozené, že se bojím právě toho.