Jsem rád(th), že sedím na dvou židlích

Kdo by ne? Dvě zaměstnání, dva platy. Navíc ve státní správě a na místech, odkud se do konce volebního období nepropouští. Kritika pana poslanco-hejtmana kraje, ve kterém žiji, ovšem nesmí vyplývat ze závisti, že dokáže vydělat peníze. Tomu je moje konzervativní myšlení hodně daleko. Kritika nemůže padnout zcela ani na pana Ratha neboť ten pouze využívá náš ústavní (ne)pořádek, který umožňuje plýtvat penězmi daňových poplatníků na tisíce různých způsobů.

Nebudu opět psát nic objevného, jen chci toto "dvojžidlí" rozebrat v krátké úvaze, na kterou možná málokdo najde v denním shonu čas.

Prvně je třeba připomenout, že role poslance i krajského hejtmana je hodnocena mzdou, která odpovídá zcela vytíženému zaměstnanci, tudíž se od takového člověka očekává, že skutečně aktivní prací se bude zabývat nejméně 8 hodin denně. Což při jisté míře cestování a doplňkových aktivit obvykle činí okolo 12ti hodin. Už jen tato prostá úvaha, do které spadá i spánek, rodina a nějaké soukromé aktivity, naprosto vylučuje koexistenci dalšího, stejně náročného povolání.

Proč by měl být poslanec tak vytížený? Inu, protože se od něj očekává intenzivní kontakt s voliči, čtení a analýza všech návrhů zákonů, odborné diskuse nad těmito zákony, aktivní účast v poslanecké sněmovně a případné vlastní návrhy zákonů. Bohužel, velká část poslanců svoji aktivitu zvyšuje až v době volební kampaně, málokterý návrh zákona vůbec čtou, protože se spoléhají, že jim to předžvýkal asistent. Hlasování je jen formalita, protože dávno rozhodlo stranické politbyro a aktivní účast PS, pokud je vůbec nějaká, se smrskává na hulvátské výpady od řečnického pultu, kterým se někdy říká "interpelace" a někdy "diskuse". (Někdo by to třeba definoval jako "jenom rejpe, protože nic jiného neumí").

A co čeká občan od svého hejtmana? Že se bude průběžně zajímat o dění a problémy v kraji. Třeba i tak, že objede na kole za den 6 obcí a v každé hodinku poklábosí s lidmi a jeho asistenti si udělají poznámky, co tu kterou obec trápí. (Ne že bychom očekávali nějaké prudké změny a před očima nám vyrostla po návštěvě hejtmana kanalizace nebo nový vodovod, ale pokud hejtman žije se svým krajem, může směrovat komunální politiku k řešení problémů). Samozřejmě musí hejtman číst návrhy vyhlášek, zajímat se o práci svých institucí, zajímat se, na jaké projekty bude uvolňovat peníze, ... atd. Těch aktivit je mnohem více a je špatně si myslet, že tuto práci za mě udělají asistenti a náměstci. Kývajících, hlasujících, podepisujících a hýkajících loutek má státní správa dost a dost.

Jak dobře tedy pan Rath stíhá a bude stíhat svoje dvě zaměstnání budeme my, voliči, hodnotit už v roce 2010. Rozhodně se nespokojíme s plácáním do vody typu "zrušíme poplatky v nemocnicích" nebo "rozdělíme v kraji 500 milionů korun ročně" (mimochodem minulé hejtmanství rozdělilo za 4 roky 2 miliardy a dělit 4ma většina z nás umí....). A ani nás neuspokojí minutové teatrální výstupy od řečnického pultu v Poslanecké sněmovně.

Nebo přijmeme fakt, že poslancování či hejtmanství je cosi jako role čestného předsedy a "muže na titulní stranu", takže vlastně ani žádnou konkrétní práci neočekáváme? Koneckonců příklad horolezce Béma nám ukázal, že pražský magistrát umí bez své hlavy fungovat stejně dobře po mnoho týdnů. Myslím, že podstatná většina z nás si umí sama jednoduše odpovědět na otázku, jestli zaměstnavatel je ochoten platit zaměstnance "za účast" nebo očekává konkrétní výsledky a s tím spojenou práci. (Tuto otázku si nemusí klást pan Roman z ČEZu. Přišla by mu buď zbytečná nebo směšná).