Gruzie, Srbsko, aneb jak se měří dvojím metrem

Napadlo vás také jako mě, proč uznání nezávislosti srbské provincie Kosovo je uhlazeně prezentováno jako to nejlepší řešení pro Balkán a vůbec celou Evropu? A naopak, proč uznání nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie je jeden z nejhorších zločinů Ruska proti mezinárodním konvencím? A proč se dnes politici dotčených zemí štítí vůbec si představit, že lze položit paralelu mezi tyto dva příklady s ukradením Sudet Československu tzv. mnichovskou dohodou?

Nebudu v tomto článku rozebírat proč ten či onen případ byl bezpravím nebo naopak záslužným činem. To spolehlivě ukáže čas. Mě zajímá bezbřehá drzost a samospravedlnost určitých vládnoucích zájmových skupin, které se snaží implantovat "správný světonázor" díky moci ovládat média a bagatelizovat a přehlížet názory jiné.

Musel jsem se smát když ty 3 bytosti (premiér Topolánek, knížepán Schwarzenberg a ohebný Vondra) včera odcházely z hradu z audience s prezidentem Klausem. Oni sice jednohlasně prezentují oficielní světonázor, ale zároveň nemohli příliš kritizovat čestného předsedu ODS, který jim nezapadl do koncepce. Vlastně celá ta návštěva hradu nebyla k ničemu, protože si pouze vyjasnili svoje postoje a "nečekali, že by spolu ve všem souhlasili". Doufejme, že hradní kuchař alespoň něco chutného připravil.

Je hrozně jednoduché ukazovat v televizních šotech trpící Albánce v Kosovu, které utiskuje a vyhlazuje "zlá" srbská nadvláda, ale raději nebudeme moc pitvat tzv. "humanitární bombardování", kdy síly NATO pozabíjely spoustu srbských civilistů a raději budeme bagatelizovat zločiny UČK, jejichž představitelé nejenže ještě nejsou u soudu v Haagu, ale dokonce vládnou v Kosovu. 

Naopak je dobré ukázat, jak "zločinná" ruská armáda vyrabovala mnoho domů a pozabíjela několik set Gruzínců, ale raději nebudeme moc ukazovat Osetince a Abchazce, kteří chtějí už od rozpadu Sovětského svazu samostatný stát a vládnoucí gruzínská moc občas někoho zatkne, nebo nechá "zmizet" nebo někam vpadne s armádou a zajistí "veřejný pořádek". Proč bychom mluvili o mocenských ambicích Sakašviliho.

Tragikomické na situaci v Gruzii je historický fakt, že etničtí Rusové, kteří také žijí v Osetii se tam zabydleli díky velkému stěhování národů, které způsobil gruzínský rodák (nikoliv Rus), jeden z největších vrahů v dějinách, Josef Visarionovič Džugašvili (Stalin). V Gruzii má stále mnoho obdivovatelů a pomníků, tak se dá říci, že sklízejí ovoce syna své země. Ale pro západní velmoci je samozřejmě Gruzie kamarád, protože případné vojenské základny na tomto území by měly strategický význam jak vojenského, tak i ekonomického charakteru. Proto je dobré jedno zlo hodně ukazovat a zlo na druhé straně co nejlépe maskovat.

Souhlasím s prezidentem Klausem v názoru, že Rusko dnes je jiný subjekt než Sovětský svaz dříve. Styl prosazování moci a vlivu se od konce studené války výrazně změnil. Rusko malinko zaspalo díky chaosu ve své obrovské zemi, ale je cítit, že už se naučilo pojmům jako je "globální ekonomika", tak se jistým zemím nemusí líbit, že je silné a začíná být rovnocenným partnerem. A jelikož si myslím, že světovláda jedné země nad ostatními je stejně špatná jako vláda jedné strany v kterékoliv zemi, tak jsem velmi opatrný v hodnocení Ruska, coby "hrozby pro světový mír". Bohužel, kdo nevidí, že je manupulován v obou případech věřit, že opak je pravdou, tak se mnou nebude souhlasit.

Jak jsem psal na počátku. nejsem kompetentní, abych hodnotil, jestli je spravedlivější samostatná Osetie nebo Osetie v rámci Gruzie, jen jsem chtěl ukázat na zjevně dvojí metr, který se vytahuje podle mocenských ambicí a nikoliv proto, aby obyčejní lidé na obou stranách konfliktu netrpěli. jak řekl vojín Kefalín: "Ale soudruhu veliteli, nám šlo hlavně o člověka". "Nedělejte si starosti Kefalín, lidí je na světě jako sraček" (vyhrazuji si pardon za sprosté slovo, které je v původním znění citátu). Takže si ani já nedělám iluze, že by Rusku či USA či dokonce Gruzii šlo ve vzájemných výpadech o blaho a mír pro lidi.