Včera jsem věšel záclony. Není to pro mne nic neobvyklého, protože doma jsme byli tři chlapi a naše mamka vždy uměla práci rozdělit. Takže jsem si řekl, že udělám manželce radost.
Provazkova zaclona!!!
Paneláková místnost široká 580 cm s vchodem na balkon, takže dáme troje záclony vedle sebe. Kvůli vzdušnosti věším takové ty záclony, myslím, že provázkové se jim říká. Nahoře nějaký vzor, cancoury až na zem, věším na žabky.
Vybírám si místo, kde budu věšet a je jasný, že u vstupu na balkon je nejvíce prostoru, nepřekáží sedačka ani jídelní stůl a tak pověsím všechno tam a pak to jen roztáhnu. Věším první, správně a pečlivě řasím, slezu ze žebříku, roztáhnu ji a ejhle! Zakládal jsem moc. S tímhle řasením mi zbyde někde díra. Tak nahoru a řasím méně, tedy spíše zakládám méně.
Jo, to bude dobrý. Věším druhou, a to z druhého okraje, protože tu prostřední přece musím spojit s těmi krajními. Už vím jak řasit, tak to jde rychle. Těším se, jak to budu mít hotový, protože už mám chuť na pivo. V těch výškách, ve kterých se pohybuji a s tím dusnem před blížící se bouřkou, se jazyk lepí na patro. Beru prostřední záclonu a zavěšuji ji k okraji první z těch krajních a poté k okraji druhé z těch krajních. No ale počkat, tady něco nesedí! Ty vzory nahoře mají rub a líc a každou z těch krajních jsem pověsil jinak! Jedna se nahoře leskne a druhá ne. Já se na to vybodnu! Ale co. Jsou na světě horší věci. Takže odkládám prostřední záclonu, sundávám špatně pověšenou záclonu a převěsím ji. Je to rychlý, už mám grif. Pověsím prostřední záclonu a nadšeně slezám ze žebříčku.
Tak se podíváme, jak se zadařilo a roztahuji své dílo po celé délce. Himllaudon! Blbý kytky na parapetu, ty provázky se o ně zachytávají! A co je zase tohle? Proč to nejde dál? Ty provázky se namotaly na kohoutek od topení!! Mám tendenci to rvát, ale klííd, klíííd. Dojedu přes celou garnýž a……….
Do prkenný ohrady!!! Na konci mám záclonu nahuštěnou. Musím víc založit. Ale přece to nepotáhnu zase celý zpátky? Blbý kytky!! Tak lezu u jídelního stolu na židli, ruce vzhůru a ob žabku to zakládám o něco víc. Sakra, takhle ale hned bolí ruce!! Ježíši, zase se to chytlo za nějakou kytku, tlustice jedna blbá!!!
Jak to vypadá teď? Jde to. Ale ruce bolí, na zemi orvaný lístky z kytek, příště už se jim na to vykašlu!!!
PS: Manželka mne pochválila a bylo vidět, že to myslí vážně a že je možná i ráda, že mne má.
