Na Jižním Městě se plavat nebude

Slavnostní okamžik otevření bazénu na Praze 11 se blíží. Lidé jsou v očekávání. Mají proč? V roce 2006 nám bylo slibováno otevření „vodního světa“ v roce 2009. Nic. V roce 2010 raději zazněly termíny dva, a to 2012 a 2013. Letos, tj. v roce 2014 bychom se ale nakonec měli dočkat. Ale čeho? 

Praha 11 má kolem 80 tis. obyvatel, takže zájem o koupání či přesněji plavání je jistě značný. Plavci nechť si však nechají zajít chuť. Ve výsledku jde totiž spíše o zábavní centrum, které by svou velikostí a funkčností mohlo docela dobře fungovat v menším okresním městě. Jeden otevřený tobogán, brouzdaliště, rekreační bazén s atrakcemi a menší vířivka. A jeden bazén o délce 25m a pěti dráhách. Jelikož je nutno očekávat, že v bazénu budou probíhat ve velké míře plavecké kurzy, plavání chtivý občan bude nejspíše zklamán. Půjde spíše o bazén určený rodičům s dětmi. Ostatně pro ty přece na Praze 11 odkupujeme a stavíme luxusní a předražené projekty. Velkým pozitivem areálu jsou alespoň 4 oddělené malé bazénky o různých rozměrech a hloubkách, které mohou být využity pro plavání kojenců s maminkami, popř. cvičení seniorů.

Pak je tu ale ještě otázka provozu. MČ plánuje rozdělit starost o vodní část areálu, tj. Objekty B a C, mezi dva subjekty. Technologický provoz bude mít na starosti Jihoměstská majetková  a.s., která pravděpodobně bude i správcem areálu, a na uživatelský provoz je hledán provozovatel externí. Toto se mi zdá nelogické. Dva kohouti na jednom smetišti. Ze zkušenosti provozu vodních areálů je zřejmé, že nejvhodnější je, pokud má celý komplex na starosti subjekt jeden, jehož zájmem budou co nejvyšší výnosy a co nejnižší náklady. Ve vodním areálu je například nutná velice úzká spolupráce mezi plavčíky a obsluhou chemických technologií. Jak to bude fungovat, když půjde o dva různé subjekty? Může bezproblémově, ale také nemusí. Jednoduše řečeno obávám se, že tolik očekávaný bazén bude v konečném důsledku pro obyvatele Jižního Města spíše zklamáním a lidé si začnou říkat: „Tak na toto jsme tolik let čekali a toto stálo těch 530 milionů?“

PS1: Tento článek vznikl již před delší dobou. A to na začátku měsíce března, jelikož mým zájmem bylo, aby byl otištěn v dubnovém čísle radničním časopisu Prahy 11, v Klíči. Bylo jej tedy nutno odevzdat do 5.března. Čas na cenzuru?
Každopádně v tuto chvíli je již pravděpodobně znám vítěz uživatelského provozu vodního areálu. Jedná se o informaci neveřejnou, proto jej také nebudu jmenovat. Jde o subjekt, který provozuje malý bazén nedaleko Prahy, kde probíhá plavání dětí, plavání miminek, vodní aerobic apod., čili malý „rodinný“ bazének. A tato „rodinná firmička“ se stane provozovatelem slavného komplexu vodního světa na Praze 11. O čem to vypovídá? V podstatě přesně o tom, co zmiňuji ve svém prvním odstavci. VS Jedenáctka je a priori bazénem pro rodiny, ale určitě ne pro plavce. A druhá věc. Zvládne vybraný subjekt provoz sice nevelkého, ale přesto podstatně většího areálu s restaurací, wellnes, pěti bazény a dalšími vodními atrakcemi? No, budeme v to doufat.

PS2: Vyšlo dubnové číslo radničního časopisu Klíč a bohužel můj článek se v něm neobjevil. Že by ta cenzura? Má cenu pátrat po souvislostech? Každopádně provozovatel je již vybrán. Jde o sdružení dvou s.r.o., přičemž jedno vzniklo pravděpodobně účelově, jelikož je zapsáno v únoru letošního roku a druhé je výše zmíněná „rodinná firmička“. K tomu jsem se již vyjádřil. Bohužel se také začínám více seznamovat s podrobnostmi samotného provozu a jedním slovem smutek. Jen tak pro pousmání – v areálu je menší počet šatních skříněk, nežli je kapacita areálu. Neboli jako byste do autobusu, který je zkonstruován pro 42 sedaček, umístili sedaček pouze 20. Ale chápu. MČ Praha 11 jde prostě o pohodlí návštěvníků. Za to jí patří velký dík!