Vyjádření velvyslanectví Syrské arabské republiky ke kauze sirotci

Chceme-li znát jasné stanovisko k možnosti přijetí syrských sirotků do ČR, není nic jednoduššího, než-li se dotázat přímo na velvyslanectví Sýrie v Praze. Proč to hned neudělala sama paní Šojdrová?

Těžko říct! Kdyby měla paní europoslankyně návrh skutečně ověřený a podložený, věděla by dávno to, co nyní potvrdilo i samotné velvyslanectví Sýrie slovy jejího chargé d´affaires a.i.(vedoucího úřadu) pana Bashara Akbika a nemuselo k celé kauze vůbec dojít. 

Vyjádření velvyslanectví Syrské arabské republiky v Praze ke kauze sirotci: 

"Rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí je věc českých úřadů, a tato iniciativa vysílá v podstatě symbolické gesto na nesprávném místě. Syrský zákon neumožňuje adopci sirotků do zahraničí. Řada českých aktivit k pomoci sirotkům, nebo uprchlíkům, se uskutečnilo ve formě podpory na území Sýrie, kde se nachází stovky sirotčinců a miliony vnitřních uprchlíků. Proto, pokud někdo má upřímně  zájem o pomoc, tak správná cesta je pomoc na území Sýrie, protože syrští sirotci nejsou na prodej. Chtěli bychom taky poukázat, že v sociálním životě v Sýrii a syrských tradicích, díky rodinným vazbám, je celkem dost dobře fungující mechanismus v péči o sirotky.

Kromě organizací podporovaných státem, ministerstvem sociálních věcí, jsou další dobročinné organizace řízené náboženskými centry, křesťanské a muslimské, které pečují o sirotky v Sýrii. Myslíme si, že by bylo lepší, aby politici vytvářeli prostředí, které by umožnilo sirotkům a uprchlíkům vrátit se zpátky na území Sýrie, kde je pro ně daleko lepší životní prostředí. A také, aby se Evropské instituce podílely na obnově terorem zničené infrastruktury v Sýrii, aby lidé ze Sýrie nadále neměli zapotřebí Sýrii opouštět."  

Toto vyjádření obdržel na přímý dotaz od vedoucího úřadu Sýrie Tomio Okamura dne 21. 9. 2018 a je volně dostupné na jeho oficiální facebookové stránce.

Ve čtvrtek dne 20. 9. 2018 skupina senátorů ČR vyzvala předsedu vlády k přijetí 50 syrských sirotků do ČR.  Po následné schůzce Michaely Šojdrové s premiérem Andrejem Babišem a zástupci neziskových organizací, má europoslankyně za úkol vybrat syrské sirotky z uprchlických táborů, kteří by mohli získat v Česku dočasnou ochranu. Zjistilo se také, že paní Šojdrová neměla a zatím nemá žádný konkrétní plán nebo seznam dětí, které by přicházely v úvahu, a sama k tomu poznamenala: "Nebude to lehký proces, chceme vybrat co nejmladší, nedoprovázené".

Ano lehký proces to nebude. Není totiž vůbec jasné, zda-li se osamocené malé děti, které by přicházely v úvahu, v uprchlických táborech nacházejí. Nebylo by však nejdříve rozumné, i vzhledem k tomu, co o sociální politice v SAR a o syrských tradicích říká syrský chargé d´affaires, vyhledat jejich širší rodiny, příbuzné a vracet je rovnou k nim? To by snad měly automaticky dělat uprchlické tábory ze zemí, na jejichž území jsou, jako například Řecko, v součinnosti se syrskou vládou, pokud se tam tedy nějaké takové děti vůbec nacházejí. Myslím si, že taková součinnost určitě existuje nebo existovat může. O to se mohou pověřené neziskové organizace a paní Šojdrová zasadit a vyjednat skutečnou adresnou pomoc momentálně osamoceným syrským dětem.

Pokud by paní europoslankyně Šojdrová přece jen nebyla v hledání takových dětí, nebo ve vyjednávání o jejich návratu do vlasti úspěšná, může pomoct třeba jiným potřebným sirotkům a své aktivity přesunout jinam. Totéž může udělat i skupina senátorů, kteří v prohlášení předsedovi vlády apelují na to, abychom obstáli před tváří Boží i před soudem našich vlastních dětí. 

Momentálně je na světě 5,2 miliónů hladovějících dětí. Ve válce, v častém bombardování, bez potravin, vody a v otřesných podmínkách živoří například půl miliónu jemenských dětí, kterým jde v těchto dnech o život. Jak ale pomoci konkrétně, je potřeba si nejdříve dobře ověřit, aby taková pomoc nevyšla naprázdno a nebyla jen pouhým plácnutím do vody a nepřipravenou kauzou, která zaměstnává ostatní politiky, vládu, poslance a média už čtrnáct dní.