Je po volbách a Jiří Paroubek se tetelí radostí. Přejme mu ji, vždyť se konečně dočkal svého prvního volebního vítězství. Volební kampaň založená na mobilizaci voličů slavila drtivý úspěch, který nejspíše zaskočil všechny - včetně sociálních demokratů a jejich voličů. Oni sami možná budou nejvíce překvapeni, co bude ovládnutí krajů levicí v konečném důsledku vlastně znamenat.
Hned dnešní první televizní debata všech předsedů politických stran ukázala, že ani doba po volbách nepřinese velmi potřebný oddech. Sociální demokraté nám ústy svého předsedy vzkázali, že politika tvrdé opozice bude pokračovat i a vláda si od ní neoodychne ani v době českého předsednictví Evropské unii. Jiří Paroubek tak televizním divákům poslal vzkaz, že pokud si má zvolit mezi státnictvím a stranictvím, bez skrupulí a pochyb volí to druhé.
Sledování cíle maximalizace volebních preferencí však není jediná motivace, která určuje jednájí předsedy sociální demokracie a celé jeho strany. V dnešních Otázkách se Jiří Paroubek bil v hruď, jak mu jde o bezpečnost našich "hochů" v zahraničních misích. Druhým dechem však dodal, že posílení české účasti v Afghánistánu o dodatečné muže a vojenskou techniku, které v zájmu zajištění bezpečnosti českých vojáků navrhuje vláda, rozhodně nemůže podpořit. Jaký důvod pro to uvedl? Jednoduše ten, že vláda tento svůj návrh nekonzultovala osobně s NÍM, nýbrž že se obrátila POUZE na bezpečnostní výbor sněmovny. Kontrola vlády opozicí a jejich vzájemné kontakty už asi nově nemají probíhat prostřednictvím parlamentu, jak říká ústava.
Je skutečně nebezpečné, když se zahraniční politika nejsilnější opoziční strany řídí pouze křivkami grafů různých průzkumů veřejného mínění. Ještě trestuhodnější však je to, že zahraniční a bezpečnostní politiku ČSSD už určuje jen nezměrné ego jednoho jediného muže.
