Německých osm statečných ?

Dnes na iDnes vyšel článeček s opravdu kvalitně vymyšleným propagandistickým titulkem: "Německých Osm hrozných: kdo jsou klíčové figury Alternativy pro Německo?". Až jsem si vzpomněl na soudruha Kojzára z Rudého práva 80tých let.

Hned po přečtení titulku mi přišla myšlenka "a neměl by se článek o vedení strany Alternativy pro Německo jmenovat spíš Osm statečných ?". Samozřejmě v systému tzv. parlamentní demokracie není žádnou statečností založit novou politickou stranu a být v jejím vedení. Přesto si myslím, že označení "statečný"  namísto "hrozný" (resp. statečná osoba namísto hrozná figura) je na místě pro někoho, komu není lhostejný osud své země a místo nadávání v hospodě či kavárně nebo v diskusích na Internetu založí politickou stranu, resp. jde do vedení strany, která je nedemokraticky smýšlejícími politiky a nedemokratickými novináři osočována jako "populistická" nebo dokonce jako "extrémistická".

Já nevím nakolik je strana AfD kvalitní jako politická strana, nevím nakolik jsou skutečně kvalitní politici lidé ve zmíněném  článku označení jako "královna" / "mudrc" / "aristokratka" / "radikál" / "ekonom" / "našeptávač" / "mladík" / "intelektuál" a proto nevím, jakou má tato strana politickou budoucnost.  Ale určitě souhlasím s příspěvkem v diskusi pod článkem, dle kterého je AfD "na vzestupu díky naprosto hloupé politice Merkelové, která EU vede do ... (záhuby)". Když vládnoucí politici dělají hloupou a špatnou politiku, otevírá se prostor pro alternativní politiku.

Strana AfD je zde proto, že současná německá politika a politika eurobyrokratů vede Německo a EU do slepé uličky. Současné europolitika je o rostoucí byrokracii, o rostoucí regulaci, o rostoucím omezováním svobody, o rozvratu tradičních hodnot, o rozvratu rodinných hodnot. Strany jako AfD jsou pro lidi nadějí na cestu ven ze slepé uličky. A proto jim přeji úspěch v tom, aby se vyvíjely v takové strany, které budou schopny evropské země z té slepé uličky vyvést, až k tomu dostanou mandát voličů.

A znepokojuje mne, že alternativa pro současný hlavní politický proud je mainstreamovými politiky a jim sloužícími masmédii automaticky falešně označována jako "populismus", jako "extrémismus", jako "nacionalismus". V diskusi pod zmíněným článkem mne zaujal také příspěvek "Nějak jsem se nemohla zbavit pocitu, že čtu Rudé Právo z poloviny 80. let. Ta rétorika je neuvěřitelná. Pisálci z iDnesu používají stejná klišé, jako komunističtí propagátoři ... Jenom tyto výrazy byly nahrazeny slovy jako "populistický", "xenofobní", "ultra" " Mám stejný pocit jako autorka tohoto příspěvku, když si vzpomenu na řadu článků v našich médiích.