Ruší nás, když je spánku málo. Může nás ohrozit ale i tehdy, když ho je dost. A to už stojí za varování!
No ano, ano, čtete správně. Skutečně nazývám spánek ruchem. Když ho je málo, není nám dobře. Na to nemusí být člověk felčař, aby tohle věděl. Následky nespavosti jsou víceméně známé všem. Kromě únavy je nasnadě zhoršená koncentrace, málo sil a nechuť do úplně všeho, včetně práce. Já mám nechuť do práce už od úplného narození a nedávno jsem tím naprosto odrovnal svou drahou polovičku. Jako negativum do CV si tuto vlastnost podle ní, zkušené personalistky dávat nemám. O to větší ta nechuť ovšem je, když se doopravdy pořádně nevyspím. Jak nemám svých osm, výkony nestojí ani za tu pověstnou zlámanou grešli, pokud se vůbec k nějakým dokopu. Většinou k nim pak musím být nucen svým nadřízeným za neustálého vyhrožování typu:
„Holát, tomu vy říkáte práce? To si myslíte, že když jste milostivě jednou za týden vůbec přišel a měl jste jenom hodinové zpoždění, že si z vás hačnu na půlky, nebo co?“
„Ale pane mistr, já jsem se sem tak těšil, že jsem ani dospat nemohl. Jenže, a tomu neuvěříte, jak jsem už hodinu před nastaveným zvukovým signálem budíku každých pět minut kontroloval, jestli už bude zvonit, abych náhodou nezaspal a nepřišel pozdě, tak mne to zmohlo, že když pak ten budík řval jak Dalibor v hladomorně, neměl chudák ani tu nejmenší šanci.“
„Holát, ještě jednou se to bude opakovat a letíte. Víte, kolik takových jako jste vy, čeká za branou?“
„Vím, pane mistr, vím. A přijeli se na tu parádu podívat až z Bulharska a Rumunska.“
O týden později, když už si myslím, že jsem udělal vše proto, abych se dostavil na pracoviště včas a i píchačka se na mne spokojeně usmála, byť se zdviženým ukazovákem, neboť od pozdního příchodu mne jen minuta dělila, mistr na mne řve zase.
„Holát, kam to zase čumíte, proč ta mašina stojí? Ta se má točit jako centrifuga.“
„Víte pane mistr, Vy jak jste na mne minulý týden byl takový vlídný, vzal jsem si to k srdci. I žena do mne doma hučela, neboť neumí s kosou, aby mohla našim ratolestem obstarat bio oběd a tak jsem zašel do lékárny a zakoupil si tabletky na lepší spánek. A světe div se, spal jsem jako miminko. Tabletky vám můžu doporučit. Prodávají je na volno, jenže já jsem z toho teď tak rozhozený, že od samého božího rána nemyslím na nic jiného než na to, jak jsem se po dlouhých týdnech prokoukaných do čtyř stěn exekutorem osvobozených od obrázků a rodinných portrétů konečně pořádně vyspal. A hned ráno jsem z toho byl dokonce tak vedle, že jsem dal dětem do školy na obědy abnormálně vysoké kapesné, což mi hned připomněl průvodčí ve vlaku, když po mě chtěl peníze za jízdenku a já u sebe žádné neměl. Takže Vás pane mistr ubezpečuji, že naprosto chápu Vaše rozčilení, když kvůli lemplovi Holátů, nedostane celý úsek plné měsíční prémie, neboť normy nebyli splněny, ale víte, jak rozčilená bude doma moje žena, až přijdu s pokutou od toho průvodčího? Za poslední peníze, které vyklepe dětem z prasátek, poběží do železářství, koupí tam tu kosu a pak mi ji zatne do zad.“
Situace výše popsané nepocházejí z reálného života a doma ani v zaměstnání je rozhodně nezkoušejte. Co kdyby jste o to zaměstnání, potom přišli. Vašeho nadřízeného by asi neoblomila věta typu: „Ale pane šéf, zato může Holát. To on o tom píše na svém blogu. Tady se můžete sám podívat a přesvědčit.“
„Cože? Vy máte v pracovní době ještě čas čumět na internet? A vééééééééééééééén.
„ A sežeňte mi někdo překladatelku z bulharštiny a rumunštiny.“
