Vzkaz zanechaný v pražské košer restauraci

Zákaznice Rachel Bielski zanechala majiteli nejstarší pražské košer restaurace King Solomon  anglicky psaný vzkaz:

Kdo byl dědeček Rachel, Zus Bielski?

V roce 2008 byl u nás uveden do kin americký film Odpor (Defiance) v hlavní roli s Danielem Craigem, představitelem Jamese Bonda. Ten ve filmu ztvárnil Tuviu Bielského, legendárního židovského partyzánského velitele v Bělorusku v letech 1941 až 1944.

Knihy o této části historie druhé světové války a Židů doposud nebyly přeloženy do češtiny, takže film může zdánlivě působit jako další z hollywoodských trháků. Jenže byl natočen podle skutečné osobnosti a popisuje skutečné události.

Rodina Bielski hospodařila na polském území. Nejstarší ze čtyř bratrů narozený v roce 1912 sloužil v polské armádě, později se stal úspěšným obchodníkem.

Když v roce 1941 byli rodiče a další členové rodiny Bielski hromadně s dalšími 4000 Židy povražděni, bratři zachránili holé životy útěkem do lesů Běloruska, kde sestavili partyzánskou skupinu.

Jeden z členů skupiny po válce napsal autobiografickou knihu, kde popisuje tehdejší situaci. Autor knihy, Moshe Beirach, po přežitém masakru a utrpení v ghettech a na útěku se stal členem partyzánské skupiny bratří Bielských. Popisuje téměř vojenský režim, boje a smrt, ale i život v dobře vybavených zemljankách a spolupráci se sovětskými partyzánskými skupinami.

Do partyzánské skupiny přivedl Tuvia také své bratry Arale, kterému bylo tehdy 12, Zusiu a Asaela, který vstoupil v roce 1944 po osvobození Běloruska do Rudé armády a v roce 1945 zahynul v bojích ve východním Prusku.

Židovští partyzáni se snažili zachránit co nejvíce Židů z ghett, které čekala jistá smrt. Mstili se také kolaborantům a vrahům z řad místních obyvatel. Po válce vyšlo z hlubokých běloruských lesů 1200 Židů. Němci se je snažili dopadnout. Na dopadení Tuvii byla vypsána odměna 100 tisíc říšských marek.

V Gorodku Bielski (Městečko Bielski), jak mu říkali sovětští partyzáni, se nacházely zemljanky vyztužené kmeny stromů a zakryté větvemi a listím. V táboře bylo zámečnictví, výrobna mýdla a řemeslníci - krejčí, kováři, sedláři, a dokonce hodinář, také dílna na opravu zbraní. Všechny služby využívali i sovětští partyzáni z okolních skupin. Nezbytná byla i stanice na desinfekci oděvů, aby se zbavili vší,  které způsobovaly tyfus. Partyzáni mohli ve stanovenou dobu též použít koupelnu s teplou vodou. Fungovala zde "továrna na salámy". Nedaleko od tábora byla zřízena nemocnice.

Po osvobození emigroval Tuvia do Izraele, odkud později odešel do USA, kam ho následovali i jeho dva bratři Zus a Arale.