Ukrajina Ukrajincům.

Eskalace násilí se šíří celou Ukrajinou. Nacionalisté na západě země pobodali minulý pátek při cestě z oslavy šabatu studenta ješivy, 28letého Dova Glickmana. Toho sledovali cestou ze synagogy tři muži, a pak jej téměř ubodali k smrti. Předchozí pátek nejméně 4 osoby rovněž sledovaly učitele hebrejštiny Hillela Wertheimera, narozeného v Izraeli, cestou ze synagogy a zmlátili ho. Představitelé Židů na Ukrajině a zástupci Světového židovského kongresu již dříve upozorňovali na vzrůstající antisemitismus v zemi a žádali ochranu ukrajinských Židů.

Ukrajina je po tisíciletí konečně samostatná a formování nového demokratického státu není jednoduché. V minulosti patřila západní část Ukrajiny Polsku a východní Rusku. Odehrály se zde nesmírné krutosti. Nevraživost nacionalistů se vždy obracela proti cizím národům žijícím na Ukrajině.

Již v roce 1648 propuklo velké kozácké povstání, které vedl Bogdan Chmelnický. Podařilo se mu porazit polská vojska a dočasně zřídit samostatný Kozácký hetmanát, předchůdce státu. V roce 1651 byl poražen.  

Následně se obrátil o pomoc k ruskému caru, což však přineslo ztrátu suverenity. Boje s polskou armádou poté pokračovaly. Boj za smostatnost s sebou nesl nenávist k cizím národům na ukrajinském území. Cílem Chmelnického bylo vymýtit veškeré židovské obyvatelstvo. Mezi lety 1648 až 1656 padl rebelům za oběť téměř milion ukrajinských Židů. Příběhy o obětech masakru, které byly pohřbeny zaživa, obaleny slámou a zapáleny, rozsekány na kusy anebo donuceny se zabíjet navzájem, se rozšířily napříč celou Evropou a ještě dál.

Další rozsáhlé nacionalistické hnutí vzniklo v roce 1927 ve Vídni. Sešla se zde skupina Ukrajinců a vytvořila Organizaci ukrajinských nacionalistů (OUN) žádající smostatnou Ukrajinu. Již v roce 1933 se spojili s Hitlerem. Je známo, že Ukrajinci vítali nacisty jako osvoboditele, a nebylo se co divit.

Východní část Ukrajiny patřila Rusku, západní k Polsku (dodnes například ve Lvově je slyšet ponejvíce polštinu). Po podepsání paktu Molotov-Ribbentrop mezi SSSR a Německem došlo k rozdělení Polska mezi tyto dvě velmoci. Tehdejší nové hranice určily kupodivu uspořádání tamního prostoru i po druhé světové válce. Polovina polského území připadla SSSR a hranice Polska se posunuly na západ.

Americký historik Timothy Snyders v knize Krvavé země. Evropa mezi Hitlerem a Stalinem detailně popisuje, co pro běžného člověka znamenal život v nejvíce exponovaném prostoru tehdejšího světového konfliktu na východě. Od roku 1933 do roku 1945 zde většinou velmi krutým způsobem zemřelo nejvíce obětí.

V letech 1932 až 1933 proběhla na Ukrajině jedna z největších genocid v dějinách lidstva. Když selhal pokus o kolektivizaci tradičního zemědělství, obklíčila Moskva oblast dnešní střední a východní Ukrajiny a systematicky odtamtud odvážela potraviny, které bylo možno později získat jen za zlato, stříbro či umělecké předměty. Takto bylo ukradeno téměř 70 tun zlata a 1500 tun stříbra.

Jsou popsány i případy kanibalismu z té doby. Podle odhadů zahynulo tehdy až 14 milionů obyvatel Ukrajiny. Pokud dáme tato fakta do souvislosti s dnešním děním na Ukrajině, pochopíme, proč východ je proruský. Po skončení hladomoru zde téměř vymizelo ukrajinské obyvatelsvo a na území se přistěhovali Rusové.

Po obsazení Ukrajiny nacisty došlo zejména k zabíjení Poláků a Židů. Oddíly Banderovců za podpory Němců a SS vybíjely na ulicích tisíce neukrajinců. V koncentračních táborech řádili ukrajinští dozorci. Během druhé světové války zde tím nejkrutějším způsobem zahynulo 2,5 milionů ukrajinských Židů. Dnes jich tam žije jen několik desetin procenta. Zabíjení se dotklo i Čechů žijících na Ukrajině. Nejznámější je vyvraždění české obce Malín. Několik přeživších po válce založilo na Šumpersku obec Nový Malín.

Banderovci se po válce snažili probít na západ také přes naše území. Stepan Bandera zemřel až v roce 1959, kdy byl zavražděn v Mnichově agentem KGB.

Po prezidentských volbách na konci roku 2004 proběhla na Ukrajině neozbrojená Oranžová revoluce, vyvolaná nesouhlasem části veřejnosti s vítězstvím proruského kandidáta, premiéra Viktora Janukovyče. Janukovyč byl nařčen z volebních manipulací a Nejvyšší soud Ukrajiny nařídil výsledky voleb anulovat. V druhém utkání vyhrál jeho oponent Viktor Juščenko. Revoluce poukázala na křehké spojení "proevropské" západní a "proruské" východní části země. V roce 2010 vyhrál prezidentské volby znovu Viktor Janukovyč s 48% hlasů.

Po vítězství Oranžové revoluce Ukrajina vzpomínala a slavila 100. výročí narození Stepana Bandery, nového národního hrdiny. Země tak učinila další krok k heroizaci nacionalismu, což bylo příčinou dalšího rozkolu mezi východem a západem Ukrajiny v době, kdy je země na pokraji bankrotu. Poté, co proruský prezident Janukovyč zvolený v roce 2010 odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou unií, se rozpoutala další, tentokrát již krvavá revoluce, která se šíří od západu po celé zemi. 

Putinovo Rusko se nehodlá vzdát vlivu ve svých bývalých republikách.