Tři kamarádi...

...spolužáci ze třídy. Byli jednou tři kluci, ne moc chytří, ale dobří, nastoupili do prvního ročníku učení. Bylo už jim skoro 18 a jeden z nich, Ladislav, prohlašoval: "Až mi bude 18, jdu makat."

Třída se postupně poznávala, studenti si zvykali na sebe navzájem, také učitelé na ně. Jeden student se neubránil drogám a po několika nepříjemných incidentech ze školy odešel. Později už na žádné střední škole nevydržel a je "na volné noze".

Tři kluci, o kterých je řeč, se jmenují Ladislav, Pavel a František. Ladislav už na stejné škole vystřídal dva učební obory a dvakrát propadl, jak se říká, není hloupý, jen líný a školu navštěvoval sporadicky. Tu se třídní doslechl, že za večer vyhrál na automatech skoro 3 tisíce, tam se profláklo, že kouří marjánku. Ladislav žije s rodinou své sestry, matka mu zemřela před několika lety a otec dost pije.

Pavel je jak se říká z dobré rodiny. Postupně se stal ve třídě autoritou, mluvčím v případě problémů, gentlemanem chránícím dívky. Třídní jej dokonce po prázdninách chtěl navrhnout na předsedu třídy. Spolužáci by určitě souhlasili.

Pavel má spoustu kamarádú, Ladislav i František se kolem něj semkli a do školy chodili a nebyly s nimi velké problémy. I kantoři učili ve třídě raději, než v jiných. Pavlova maminka chodila pravidelně na třídní schůzky. Pavel má doma pevnou ruku svého otce a pochopení matky.

František bydlí u prarodičů a zřejmě mu chybí pochvala, kterou vyžaduje od učitelů. Hrál závodně fotbal, a dobře, prý je nejhodnější kluk z týmu. Jen se prý nechá strhnout kamarády.

Po prázdninách byla jejich trojka narušena. Ve třídě měli nadále zůstat jen angličtináři, němčináři byli přeřazeni do třídy Bé, která však měla vyučování v jiném týdnu, takže kluci se vůbec ve škole nepotkávali. František zůstal sám v původní třídě a vůbec se mu to nelíbilo. Pavel a Ladislav dělali co mohli, aby se vrátili do své třídy. Vedení školy rozhodlo, že to není možné, přechod na angličtinu by kvůli slabým studijním výsledkům nezvládli. Přestože oba kluci měli na základce také angličtinu a mohli v ní pokračovat, prostě to nešlo. Chodili již rok do němčiny.

Pavel byl nešťastný a po několika neúspěšných pokusech vrátit se do původní třídy ze školy odešel. Už mu bylo 18 a zanedlouho si našel nekvalifikovanou práci.

Ladislav ze školy odešel také, a dnes je nezaměstnaný. František odešel ze školy a přestal hrát fotbal, dnes je na podpoře.

Možná stačilo málo a kluci se mohli doučit spolu. Po půl roce se třídní dozvěděl, že si kluci mohli udělat z angličtiny rozdílové zkušky a pokračovat v učení v původní třídě, škoda, že se to nedozvěděli dříve.