Syrská nevěsta - Drúzové

Česká televize vysílala v prvních minutách nového dne 14. května izraelsko-německo-francouzský film Syrská nevěsta. Na tento den připadá 64. výročí vzniku státu Izrael.

Tento koprodukční film natočil izraelský režisér Eran Riklis.

Bohatá drúzská rodina Salman žijící na Golanských výšinách vdává dceru Monu. Po svatební hostině všichni odjíždí na hranici se Sýrií, kde čeká ženich s rodinou. Mona se již nikdy nemůže do Izraele vrátit.

Děj se odehrává v roce 2000, kdy zemřel syrský prezident Háfiz al-Asád a novým prezidentem se stává jeho mladší syn Bašár al-Asád. Rodina sleduje v televizi dění v Damašku a nevěsta také vidí na obrazovce svého v Sýrii populárního ženicha Talála.

Sňatek je domluvený, snoubenci se nikdy nesetkali osobně. Talál má fotografii Mony a ona jej zná ze syrské televize. Kolona aut jede serpentinami Golanských výšin k syrské hranici a doprovází je působivá hudba Cyrila Marina. Film získal několik mezinárodních ocenění.

Film je kouskem reality Drúzů žijících na sporném území. Izrael dobyl Golanské výšiny (nejvyšší hora Hermon má přes 2800 metrů) v Šestidenní válce v roce 1967. Předtím Syřané z vrcholů bez omezení ostřelovali osady v Izraeli. Syrsko-izraelská hranice byla zároveň místem, kudy do Izraele pronikali radikální palestinští ozbrojenci z Fatahu. Nespokojenost ze syrské strany byla zejména s dobudováním izraelského zavlažovacího systému, který odváděl vodu z Galilejského (Genezaretského) jezera. Syřané přesměrovali v té době některé přítoky, takže se snížilo množství vody v jezeře.

Historicky vzato jsou Drúzové jednou z mnoha sekt šíitského islámu. Většina muslimů jim upírá příslušnost ke svému náboženství. Drúzové sami sebe nazývají jednoduše „al-Muwahhidún“, tedy „monoteisté“.

Dějiny Drúzů sahají do počátku 11. století, kdy v Egyptě vládl panovník šíitské fátimovské dynastie al-Hákim bi-amri-lláh. Ten roku 1009 zničil Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě a zpřísnil četná omezení vztahující se na křesťany a Židy, což se později stalo záminkou pro první křížovou výpravu do Svaté země (1095). 

Drúzští věřící se dělí na zasvěcence, drúzský klér, a nezasvěcené laiky. Zasvěcenci nosí černé šaty s bílou pokrývkou hlavy a střetávají se v drúzských modlitebnách – chalwách. Drúzové nikoho na svou víru neobracejí, konverze k drúzskému učení není možná. Ženy mezi Drúzy užívají rovnoprávné postavení, a ve srovnání s muži jsou dokonce považovány za vhodnější k zasvěcení.

Na celém světě žije celkem asi jeden milion Drúzů. Většina z nich obývá hornaté kraje na severu Izraele, na jihu Libanonu, v Sýrii a v Jordánsku. Považují se za Araby. Zvláštní skupinu tvoří izraelští Drúzové. Žijí především v okolí Karmelu a v Galilei, asi 18 tisíc také na Golanských výšinách. Jako na jediné Araby (kromě beduínů) se na ně – na jejich vlastní žádost – vztahuje povinná vojenská služba v izraelské armádě.