Romové si postavili školu v Užhorodě...

...byla to jen jednotřídka pro několik desítek romských dětí od 6 do 13 let a otevřená byla v prosinci 1926. Nejen na její stavbě, ale i provozu, se podíleli romští rodiče. Deset tisíc korun poslal do Užhorodu také prezident Masaryk. Romská komunita byla na Podkarpatské Rusi jedna z nejvíce integrovaných do tamní společnosti v rámci Československa.

Obětavý pan učitel Šesták měl u tamní komunity velkou autoritu. K hlavním vyučovacím předmětů patřily ruční práce a hudba. Na fotkách z tehdejší doby můžeme vidět na zadní stěně třídy zavěšených několik housliček.

Protože největší překážkou školní docházky byl u Romů nedostatek ošacení a zejména v zimě vhodné obuvi, škola pořádala sbírky, a také dvě tamní dámy se staraly o celodenní stravování žáků. Dokonce v počátcích se děti i rodiče chodili do školy dvakrát týdně koupat. Kvůli vysokým nákladům bylo koupání později omezeno na jednou týdně a jen pro žáky školy.

Tato škola byla tehdy v Evropě ojedinělá, přijížděly tam návštěvy ze západní Evropy, ale i USA.

Všechny informace o této ojedinělé a dodnes fungující škole přednesl v rámci workshopu s názvem "Jáchymka a Užhorod - jak si Židé a Romové založili školu", Michal Schuster z Muzea romské kultury v Brně.

Workshop v rámci Dnů židovské kultury v Olomouci uspořádal Institut Terezínské iniciativy a Muzeum romské kultury. Lektorky Marie Zahradníková a Julie Svatoňová vedly dopoledne interaktivní program pro žáky 8. a 9. tříd, kterého se zúčastnili žáci z přerovské ZŠ Boženy Němcové, kterou navštěvují z velké části romské děti, a ze ZŠ v Bohuňovicích.

V období tzv. první republiky vznikla také v Praze v Jáchymově ulici škola pro židovské děti. Ta sehrála významnou roli v době protektorátu, kdy bylo zakázáno Židům chodit do veřejných škol, předtím byl stanoven "numerus clausus", 4 procenta židovských dětí ve veřejných školách.

Žáci v rámci programu nejprve vytvořili smíšené dvojice, a poté zjišťovali o svém protějšku zejména osobní informace. Nejzajímavější byla pro ně zjištění, zda už má dotyčná kluka či dotyčný holku.

Po přečtení fiktivní zprávy o životě české menšiny v zemi Tironim (čteno pozpátku Minorit) žáci popsali na arch papíru pocity menšiny, na druhém zaznamenali možnosti řešení problému, a co z těchto aktivit mohou získat. Například uvedli možnost lepšího vzdělání s důsledkem získání lépší práce.

Po seznámení s historií založení židovské školy v Praze a romské v Užhorodě, děti sepisovaly argumenty ANO a NE k vytvoření takovéto specializované školy. Děti vymyslely spoustu zajímavých věcí, včetně možnosti vzdělávat se v hebrejštině či romštině. Na závěr všichni navzájem porovnali svá díla a shodli se, že chtějí chodit raději do většinové školy a stýkat se s dětmi z většinové společnosti, nechtějí být izolovaní jen ve své komunitě.