Propalestinští aktivisté přichází o tučné dotace z celého světa

Obama ještě v době probíhající inaugurace Trumpa podepsal 220 milionů dolarů pro Palestinskou samosprávu přesto, že je neměl posvěcené Kongresem. Trump převod těchto peněz okamžitě zastavil. Británie též zastavila přítok peněz.

Kampak tyto peníze směřují? Určené na podporu budování neexistující Palestinské samosprávy, která neorganizuje volby, na činnost NGO (Nevládních neziskovek), o kterých se neví, kdo je provozuje, řídí a financuje. Ví se však moc dobře, že z peněz EU a USA jsou vypláceny renty rodinám sebevražedných atentátníků, a také vrahů úpících v luxusních izraelských věznicích, takže jeden malý teroristický čineček zabezpečí rodině pohodlný život na spoustu let, takže pak její členové mají spoustu času organizovat útoky, vyrábět videa pro Pallywood či péct dobrůtky, které jsou pak rozdávány davům na oslavu toho, že byl zavražděn další příslušník nenáviděného židovského národa.

Jen musím zdůraznit, že takto se nechovají zdaleka všichni Palestinci a Izrael to moc dobře ví.

Česká republika se dlouhodobě snaží Izraeli pomáhat a její představitelé vystupují na jeho podporu. V pondělí 6. března se konala v Evropě ojedinělá konference Evropa a Izrael, Výzvy, příležitosti a horizonty, kterou v Parlamentu pořádal Český spolek přátel Izraele, jehož předseda Pavel Passer konferenci organizoval a řídil spolu s poslancem PČR, místopředsedou Zahraničního výboru sněmovny, Parlamentní delegace do PS NATO, členem Meziparlamentní skupiny přátel Izraele Pavlem Šrámkem.

Na konferenci v Parlamentu byli přítomni zejména poslanci a další hosté. Předseda Federace židovských obcí pan Papoušek konferenci asi po hodině opustil a jediným oficiálním zástupcem Federace byl tudíž její tajemník Tomáš Kraus. Škoda, že pan Papoušek nevyužívá své postavení k prosazování a ochraně záležitostí českých Židů u naší politické reprezentace.

Přednášející zejména hovořili o nekontrolované činnosti mnoha Nevládních neziskovek (NGO), z nichž mnohé přímo podporují a financují palestinský terorismus, který se již netýká jen Izraele. Po vystoupení Geralda M. Steinberga, prezidenta NGO Monitor, vystoupil v diskuzi příslušník přítomné organizované skupinky, kterou vedla jistá magistra, známá aktivistka ze spolku Přátelé Palestiny. Nechci ji jmenovat, aby citací v médiích nezískala další propalestinské zásluhy a vyšší odměny od chlebodárců.

Poté, co tazatel obvinil přednášejícího ze lží, opustil navždy jednací sál. Po další přednášce vystoupila s dalším dotazem další členka skupinky řízené paní magistrou. Oslovila jsem tuto mladinkou drobnou černovlasou dívku, která měla na vizitce jméno Jasmin Wagner. Později jsem zjistila, že Jasmin Wagner je blonďatá populární macatá německá zpěvačka, která se narodila v roce 1980 v Hamburku. Jasmin mi sdělila, že žije v Berlíně. Ptala jsem se jí jak se dozvěděla o konferenci a kdo ji platí, poté začala být útočná, tak jsem se raději odebrala k obědu. Tam mě oslovila další členka skupiny a na můj dotaz, kdo je financuje, mi tiše sdělila, ať se kouknu na stránku ISM (International Solidarity Movement). Během oběda mi někteří přítomní s úsměvem sdělili, že skupinku, která postávala hned u stolů s jídlem, zvali, aby se připojili. Jasmin jim však sdělila, že se obávají, že jídlo je otrávené.

K tomuto mám následující úvahu. Pokud se dívka jmenuje jako populární německá zpěvačka, nebyl její doklad, kterým se prokázala u vstupu do Parlamentu falešný? A pokud poukazovala na otrávené jídlo, má Parlament možnost zjistit, že někdo pronesl přes kontrolu jed? Možná se to někomu zdá jako přehnané, ale poté, co se děje ve světě a v Evropě, neměla by být i u nás zavedena přísnější opatření nejen k ochraně našich nejvyšších představitelů?

O konferenci předem informovaly pouze levicové Haló noviny pod titulkem Ne konferenci Izrael a Evropa s fotkou palestinské vlajky v záhlaví. Ani následně jsem neobjevila o výjimečné konferenci z hlediska nejen evropského ani zmínku v médiích. Není to výzva pro představitele Federace židovských obcí, aby zlepšili a zintenzivnili svou mediální politiku a sami dávali podněty oficiálním představitelům naší země? V dnešní době články a festivaly o holokaustu a o historii již musí být doplněny o současnost, aby lidé pochopili, že místní Židé se zasazují nejen o sebe, ale zejména o Izrael, kam všichni rádi cestují.