Jediný rabín a 12 středisek pomáhají zajistit služby pro židovské návštěvníky zimní olympiády v Soči. Rabínem je zde již 12 let Ari Edelkopf, narozený v Kalifornii. Jeho žena Chani mu pomáhá v jeho náročném poslání. Přijeli tehdy pomáhat vzkřísit judaismus do země, kde Židé byli po desetiletí vystaveni represím ze strany vládnoucího režimu.
www.jewishsochi.com
Rabín Ari Edelkopf před zahájením olympiády obdržel mnoho mailů od Židů z celého světa, kteří zjišťovali, kde se mohou najíst košer a oslavit Šabat.
"Ano, je zde synagoga, mikve, vzdělávání dětí, možnost košer stravování i slavíme Šabat, takže můžete přijet do Soči a strávit zde čas se vším, co k židovství patří," odpovídal jim rabín. Židé z Izraele, Ruska, Austrálie, Ukrajiny a USA se shromáždili, aby se modlili a zpívali společně, jedli košer stravu, gefilte fish, kuře, či pili víno.
"To si zaslouží respekt a ocenění a jsem si jistý, že místní komunitu a její představitele to stálo mnoho úsilí," říká Jossi Sharon, 29ti letý Američan původem z Izraele, který pracuje jako finanční poradce v Moskvě. "Je úžasné, když se sejdou Židé z celého světa."
Přes webovou stránku JewishSochi.com si mohli návštěvníci objednat košer stravu, která je dovážená hlavně z Moskvy. Ve městě jsou umístěny směrovky jak se dostat do synagogy a dvou modliteben v hotelech nad městem, které jsou vybaveny šabatovými svíčkami a svitky Tóry.
Oživení judaismu v Rusku se ujali převážně lidé z hnutí Chabad-Lubavič, které má zastoupení po celém světě a zajišťuje také služby pro Židy z celého světa na olympiádě a následně na paralympiádě, která končí v době, kdy Židé slaví svátek Purim.
Zde jsou kořeny hnutí Chabad-Lubavič, které vzniklo před více než 250ti lety na území dnešního Běloruska. Po všech tragických peripetiích dějin se Židé opět navrací k židovství.
V době existence Sovětského svazu zde bylo v provozu jen několik synagog pod dohledem KGB, a pro většinu židovských občanů bylo nemožné být obřezán, učit se hebrejsky, dostat se ke košer stravě a praktikovat otevřeně náboženství. Všichni Židé měli tehdy v cestovním pasu označení "Jevrej", ať už se hlásili či nehlásili ke své víře a původu. Byli bez rozdílu vystaveni diskriminaci na univerzitách nebo v práci. Přes milion Židů emigrovalo v 90. letech zejména do Izraele.
V té době zde neexistoval žádný židovský život. Mnoho z nich se bálo mluvit o tom, že jsou Židé.
Avšak od pádu Sovětského svazu v roce 1991 byly otevřeny nové synagogy a mnoho Židů objevilo své kořeny. Dnes už se může každý otevřeně projevovat, je to obrovská změna.
V Rusku dnes žije téměř 500 tisíc Židů, přestože antisemitismus je stále přítomen, stejně jako v západním světě. Mnoho mladých se hlásí ke svým kořenům. Zjišťují, co znamená být Židem, jak žili jejich předci v příslušnosti k židovství přes všechny represe. Mnozí chtějí tento způsob života přijmout za svůj a pokračovat v tradici.
