Je Osvětim symbolem holokaustu?

Vždyť tam "vyletělo komínem", jak říkají o svých příbuzných a známých přeživší, jen 1,1 milionů Židů z celkového počtu 6 milionů. Většina byla téměř vyhlazena na územích, která od září 1939 do června 1941 okupoval Sovětský svaz.

Hitler ve 30. letech usiloval o spojenectví s Polskem, které mu mělo pomoci dobýt Sovětský svaz. V té době Polsko usilovalo o vystěhování svých asi 3 milionů Židů do Palestiny pod správou Velké Británie. Představitelé Polska spolupracovali s polskými Židy a žádali Velkou Británii o zvýšení kvót přistěhovalectví do Palestiny. Jenže ti si nechtěli rozhněvat Araby. Polsko bylo velmi aktivní a na svém území cvičilo sionisty z Betaru a Irgunu a dokonce dodávalo do Palestiny zbraně.

Stalin také stál o dohodu s Polskem, ale jakmile to uzavřelo dohodu s Německem, přestal mu věřit. Polsko bylo v té době ve velmi složité situaci. Obě velmoci věděly, že v případě vzájemné války bude polské území vtaženo do bojů.

23. srpna 1939 byla v Moskvě podepsána smlouva mezi SSSR a Německem s tajným dodatkem o rozdělení vlivu. Den před podepsáním smlouvy Stalin vyměnil židovského ministra zahraničí za Molotova. O týden později, 1. září 1939 Německo napadlo Polsko a začala 2. světová válka. Na základě dodatku ke smlouvě 17. září obsadil Sovětský svaz východní část Polska se všemi důsledky a uplatňováním stalinských metod. Začala zde kolektivizace zemědělství, zestátnění soukromého majetku a vraždění a odvážení do Gulagu.

Mezi vypuknutím války v září 1939 a napadením SSSR Němci již byly obsazeny samostatné státy Lotyšsko, Estonsko, Litva a Bělorusko a Besarábie na jihu. Na všech územích byl zaveden bolševický režim se všemi důsledky. SSSR také v roce 1939 a krátce po jeho napadení Němci zaútočil na Finsko a získal zde rozsáhlá území.

Všechna území, která SSSR získal, mu byla po skončení války ponechána a například území Polska bylo na úkor poraženého Německa posunuto na východ.

Ještě těsně před vstupem německých jednotek na území SSSR byli vražděni a odváženi do Gulagů odpůrci bolševického režimu. Byly zde rozvráceny státní struktury poměrně stabilních a ne antisemitských států. Povětšinou mladí místní muži, spolupracovníci sovětské NKVD (Sovětské tajné policie), aby nebyli obviněni z kolaborace s SSSR, spolupracovali s novým okupantem. Poté, co Německo nepostupovalo v souladu s původními plány, zaměřili se noví okupanti, podle Hitlerova plánu, na vyhubení světového Židovstva. Na území okupovaném od září 1939 do června 1941 Sovětským svazem, žila nejpočetnější evropská židovská populace, která byla za pomoci místních během následujícího roku téměř vyhlazena.

Zejména polští Židé zahynuli ve vyloženě vyhlazovacích táborech Chelmno, Treblinka, Belzec a Sobibor s mnoha neněmeckými dozorci.

Na tomto území se nacházeli nejen místní usazení Židé, ale velké množství uprchlíků ze zemí do té doby a později obsazených Německem a jeho spojenci. Byli to Židé z Rakouska, Československa, Podkarpatské Ukrajiny, Rumunska a Polska. Ještě než začaly plynové komory a krematoria v Osvětimi naplno svůj provoz, byla většina evropské židovské populace, přes 4 miliony, postřílená v jámách a zabita výfukovými plyny za aktivní účasti místního obyvatelstva, které tak nejen odčinilo kolaboraci s předchozím okupantem SSSR, ale i získalo domy, byty a veškerý majetek zavražděných Židů.

Timothy Snyder, autor knihy Černá zem (Holokaust - historie a varování), učinil po několikaletém studiu událostí a okolností vyvražďování Židů v Evropě závěr, že nejaktivněji byli Židé vražděni na územích bez ochrany státu, tedy zde na územích dvakrát okupovaných a zdevastovaných působeních dvou zrůdných totalit.