Jak na úspěšný a spokojený život? Poučme se u těch, kteří už úspěšní a spokojení jsou

Tito lidé kladou již tisíce let obrovský důraz na vzdělání, věří v pokrok, jejich prioritou je rodina, žijí zdravě a střídmě, dovedou se ovládat, umí se dobře přizpůsobit stále se měnící realitě, chovají se eticky a mají... .

...silný smysl pro povinnost a vzájemnou pomoc. Dávají velký důraz na charitu. Jejich nejvyšší prioritou je svoboda.

Kdo má tyto vlastnosti, které vedou k tomu, že přestože tvoří 0,2% světové populace, získali 23% Nobelových cen.

Američan Steven L. Pease napsal o tomto fenoménu dvě knihy, kde na základě rozboru různých aspektů a výsledků lidí židovského původu, vyhodnotil pro ostatní zájemce o úspěšný a spokojený život, co k němu pravděpodobně vede. Jedná se o vliv genetický (přírodní faktory) a kulturní (výchovné faktory.

Za vším, čím přispěli významným díle Židé ke světovému blahu a štěstí, stojí zejména výše vyjmenované předpoklady.

Po zboření Chrámu Římany v roce 70 občanského letopočtu byli Židé vyhnáni do diaspory (život mimo svůj stát). Jen díky důslednému dodržování 613 micve  (pravidla) včetně deseti přikázání během dvou tisíc let, dokázali si zachovat svou identitu a ještě velkou měrou ovlivnit nejen evropskou, ale kulturu a život v zemích, kam se uchýlili či utekli.

Většina Židů věří v pokrok, jsou aktivní a snaží se posouvat věci k lepšímu, přesto, jakému útlaku a ponižování byli v průběhu 2000 let vystaveni. Jen změna životních podmínek, systému, mohla zlepšit jejich postavení v okolní společnosti.

Konec poddanství otevřel brány gheta a umožnil Židům svobodný pohyb, volbu povolání a mnohde i koupi půdy, což jim bylo od církevního Tridentského koncilu odepřeno. Rozvíjeli řemesla, která mohli doposud vykonávat jen v ghetech, z důvodu obavy cechů z konkurence.

Proto jsou Židé úspěšnými lékaři, právníky, finančníky. V minulosti jim byla vyhrazena okolím pohrdaná povolání felčarů (křesťané se vyhýbali styku s krví), právníků (během života v diaspoře byli Židé nuceni často obhájit svou holou existenci jen za pomoci vyjednávání a finanční kompenzace). Z lichvářů se stali finančníky, na které se vyškolili v době, kdy jen oni měli povoleno půjčovat peníze na úrok. Křesťané považovali tuto činnost za špinavou.

Dodržování 613 pravidel je téměř nemožné, navíc některá se dají úspěšně splnit jen v zemi zaslíbené. Například dodržování kašrutu,pravidel košer stravování a židovských svátků a šabatu není vyhrazeno jen věřícím. Proto většině židů nedělá problém dodržovat pravidla, zejména ta etická a morální. Málokterý Žid bere drogy a pije nadmíru alkohol. V Izraeli se říká, že holdování alkoholu se tam ve větší míře rozšířilo zejména po příchodu souvěrců ze Sovětského svazu, kde se bez jeho konzumace dalo asi jen těžko přežít.

Také kriminalita mezi Židy je poměrně nízká. Zatím jediným člověkem, na němž byl v Izraeli doposud platný trest smrti vykonán, byl válečný zločinec a jeden z architektů holokaustu Adolf Eichmann.