Dejme si pozor na manipulaci.

Odposlechnuto v osobním vlaku někde mezi Zábřehem na Moravě a Olomoucí: "Paní, a co ten kluk v tom Egyptě? Ten to přece nemohl udělat. Přece když byl malý, tak háčkoval s maminkou. Volal jí, že to neudělal. No, byl to takový maminčin sukničkář." Náš vlak čekal 20 minut až projede Pendolino, cosi se na trati opravuje. Pendolina a podobné rychlovlaky v Zábřeze na Moravě, který obsluhuje až k polské hranici celé Jesenicko, zastavují jen sporadicky, a tak se lidé musí do krajského města hrkotat osobákem.

Pokud byste zatoužili si zajet do Prahy jen na otočku, třeba večer do divadla, máte smůlu. Přestože po vybudování koridoru dojedete do Prahy za úžasné dvě hodiny, je vám to prd platné. Poslední vlak zastavující v Zábřehu odjíždí z Prahy po 20. hodině a další až ve 4 ráno. Celá oblast tak nemá přímé spojení s hlavním městem celých 8 hodin. Nedivme se tedy, že odtud lidé utíkají a nezaměstnanost je enormní.

Paní hájící Petra, který už několik týdnů úpí v Egyptě, a který je přes doposud platnou presumpci neviny pro všechny vrahem, také zastává názor, že když to píšou v novinách, musí to být pravda.

Už delší dobu podezřívám nejen naše média, která evidentně strádají nedostatkem zajímavých témat, že vyvolávají demonstrace, vraždí, opíjejí celebrity, aby je pak mohli vyfotit v těch nejnevhodnějších pózách a šup s nimi na titulní stranu. Některé celebrity se určité samy znemožňují, jen aby se co nejčastěji objevily v médiích. Vypadlé ňadro či odhalená prdelka může pomoci k roli či zaplnit období, kdy novináři nemají o čem psát. Ještěže máme toho Zemana, že.

Známe to. Věříme lidem, proč ne. Nevěříme, žeby si dovolili nám lhát. Někdo si jen potřebuje ulevit nebo se jevit v našich očích lepším nebo žárlí, že věnujeme pozornost také někomu jinému. Pořádně dotyčného člověka před námi pomluví, dehonestuje, nebo jen o něm řekne něco nepěkného a my to vezmeme za bernou minci a vzápětí dotyčného pozdravíme jen na půl úst, vyčteme mu, že kdesi komusi cosi udělal, neudělal či řekl. Možná jsme se chytili na vějičku a takto přijdeme o kamaráda, přítele nebo jen známého, které ke spokojenému životu nutně potřebujeme.

Dejme si pozor na jediný zaručený názor o někom či o něčem. Ověřme si raději ještě někde, zda se náhodou nejedná o manipulaci nebo jen něčí vztek. A vůbec, hlavně přemýšlejme. O tom, co kde píšou, říkají. Vždyť vypustit z úst nepravdu, pomluvu je tak snadné, ale ztracenou důvěru už někdy nelze obnovit. Na realitu se díváme stejnýma očima, ale vnímáme ji svým vlastním svébytným pohledem podle toho, jaké jsme osobnosti. A některé osobnosti mohou mít pohled na svět hodně zkreslený.