EU je komunistická, Česko tvrdě bojuje s Francií v hokeji, USA již nejsou garantem svobody, Rusko není komunistické. Ve světě se konají různé převraty, zejména vojenské, někdy i politicko-mocenské, ale hlavně v myslích lidí.
Definovali jsme „dobro“ jako soucit s lidmi, kteří nedokáží dosáhnout obvyklého životního standardu. Lhostejno zda vinou zlého prostředí nebo vlastní lenosti, neznalosti a vypočítavosti. Pro Čechy, vychcanosti.
Výše vyjmenované bylo v dřívějších dobách naprosto nepředstavitelné. Západní Evropa byla výkladní skříní prosperujícího kapitalismu. Československo drtilo Francii v hokeji dvoucifernými výsledky. USA byly baštou svobody jednotlivce a zemí neomezených možností pro kohokoliv kdo chtěl. Sovětský svaz neexistuje a následník Rusko se ubírá daleko demokratičtější cestou než my, bez pseudo lidských nárokových práv s možností pojmenování skutečností pravým jménem bez politické korektnosti, u nás obvyklé.
Svět se změnil. Jeden hrnec vařící vody (Sovětský svaz) se postupně proměnil v druhý hrnec vařící vody (Evropská unie). Kterak jsme si, tedy, pomohli? Myslíme si, že žijeme ve svobodném světě a pravda je na naší straně, jelikož demokracie a svoboda. A nepřítel diktatůra a útlak.
Svobodný svět si nemusí vytvářet nepřátele, nemá to zapotřebí, musí si pouze chránit své teritorium před nesvobodným světem, který touží po jeho vymoženostech vykoupených intelektem a krví svých předků. Rovněž nesmí ustoupit od nazývání věcí pravým jménem, nesmí podlehnout nátlaku zájmových skupin za účelem jejich výdělku, musí se oprostit od jakékoliv ideologie popírající svobodu jednotlivce a jeho přirozená práva. Ve svobodném světě mají všichni možnost se prosadit, pokud chtějí, nic není regulováno ani dotováno, každý má možnost bez byrokracie podnikat a snažit se o svůj úspěch.
Tak tomu kdysi bylo, ale včera není dnes.
