Uliční důvěrník Mohamed Novák zašel, hned po ranní motlitbě, za imámem místní mešity aby podal ranní hlášení.
„Alláh akbar, jsem znepokojen. Babka Šoupalová má v kuchyni ještě stále krucifix. Šátek nosí, hubu drží, ale uctívá stále symboly nevěřících psů“.
„Nováku, jsi moudrý muž a jistě víš co je třeba v takové situaci učinit, pokud budeš na rozpacích, neváhej se obrátit na mne a společně jistě nalezneme Bohu milé řešení“ praví imám Ibrahim ibn Procházka hadž. „Za měsíc, díky Bohu, máme Ramadán a je nevhodné aby bezvěrci narušovali jeho důstojný průběh“. „Ano, již jsem o tom přemýšlel, Ramadán je posvátný, ale mohli bychom uspořádat kratochvíli pro obyčejné služebníky Alláha. Přikláním se k rituálnímu stětí po setmění“. „Bratře Nováku, toto by byla pro prostou neznabožku obrovská čest, která je dostupná, Alláh potvrď, pouze mužům. Já jsem zastáncem a jistě je ti jasné, že účastník pouti do Mekky má pravdu, uvázat k pranýři a nechat ukamenovat“. „Bratře imáme, jenže tato babka má dceru Romanu, která přijala naši víru za svou a příkladně si plní své náboženské povinnosti“. „Rozumím ti Nováku, jde ti o to aby dcera nebyla poškozena a i ona mohla s čistým, neposkvrněným panenstvím vstoupit do nebe kde ji milosrdný Alláh přijme“. „Ne tak jsem to nemyslel, imáme, buď ti Alláh milostiv, chtěl jsem ji jen pojmout za svou šestou manželku“. „Souvěrče Nováku, neprotiv se Bohu, Bůh žádá exemplární potrestání celé bezvěrecké rodiny. Za šestou manželku si můžeš vyvolit jakoukoliv jinou pannu a nebudeš poskvrněn . Pokud se budeš příčit vůli Boha, mohl by on k tobě přijít mnohem rychleji než si myslíš“. „Hadži Ibrahime, z vůle Alláha, imáme, tvá slova jsou ryzím vyjádřením vůle Boha a žádám o potrestání za pochybnosti“. „Bratře Nováku, bude ti vyhověno, 100 ran na chodidla“. „Děkuji veliký, trest je malý, doufal jsem ve vstup do Alláhova ráje, ale budu musit učinit ještě mnohem víc na podporu naší víry abych si Božský ráj zasloužil“
Jaromír Hlubek – vrah ryb.
