Řecko máme pod nosem

  Přesto to většina lidí nechce vidět. Nemám na mysli Kalouskovy složenky, na kterých se vyvezl do sněmovny a jejichž hodnotu navýšil na 168 tisíc/osoba. Měli bychom mu je poslat zpět. Mám na mysli bídu zadlužené země.

   Řecko mělo být "Floridou" Evropy. Celý život poctivě pracující evropští důchodci si tam měli kupovat byty nebo domky a strávit tam v klidu a příznivém klimatu dny svého zaslouženého odpočinku. Podmínky má na to ideální. Něco se však pokazilo. Pokazilo se to, že státní struktury začaly zasahovat do veškerého dění. Všechno bylo regulováno, něco dotováno a subvencováno, něco zakázáno, k tomu se začal nekontrolovaně rozrůstat státní aparát aby tyto veškeré regulace administrativně zvládl. Vlivem vysokých daní se prodražila turistika, čímž poklesl její výkon a jelikož na ní bylo řecké hospodářství postaveno, poklesly příjmy státu.

   Žádný problém, řekla socialistická vláda, všichni nám rádi, za výhodný úrok, půjčí. I tak stálo, jak se říká v jednom vtipu. Banky rády půjčovaly, státním zaměstnancům se dařilo dobře, opuštění hoteliéři se houfně hlásili na pracáky a dostávali královskou podporu. Obsluha dluhů byla čím dál dražší, takže bylo třeba dalších dluhů. Tady se dostáváme do spirály, v Řecku byla tak strmá, že ztratilo důvěru finančních trhů a peněz se zoufale nedostávalo. Hospodářství země již nestačilo pokrýt ani dluhovou službu. Před státním krachem jej zachránilo členství v eurozóně. Daňoví poplatníci z Německa, Holandska, Belgie, Luxemburska, Rakouska, Slovenska, Slovinska aj. se na Řecko složili a poslali mu 100 000 000 Eur.

  Dál to všichni znají, 100 miliónů nestačilo, následovalo dalších 50 a o dalších se začíná mluvit. Nezaměstnanost je 25%, pokud bych do ní započetl i státní byrokraty, kteří nic neprodukují, bylo by to 50%. Proti redukci státního aparátu probíhají stávky a pouliční nepokoje spojené s násilím a rabováním. Skvělé vyvrcholení socialismu.

To byl jen úvod, který má laskavého čtenáře uvést do obrazu.

  Za týden máme volby do Poslanecké sněmovny. Dle průzkumů, nejoblíbenější strany, slibují: Zvýšíme minimální mzdu, dáme víc peněz do zdravotnictví, podpoříme zaměstnanost státními zakázkami, ulevíme firmám zaměstnávajícím absolventy na daních. Všichni se budete mít skvěle aniž byste musili připojit ruku k dílu. Šlápneme na krk nenažraným podnikatelům a parazitickým živnostníkům, zajistíme sociální smír. Všeobecnou bezpečnost zvýšíme navýšením počtu příslušníků SNB, co to povídám, Policie, jako bychom jich neměli nejvíc v Evropě.

  Upřímně řečeno nemám nervy poslouchat všechny předvolební debaty, kde se jednotliví leadři předhánějí ve slibech co všechno komu dají. Ani slovo, však, o tom odkud na ty své sliby vezmou peníze. Komu je vezmou? Zvýší daně, zvýší poplatky, zvýší sociální a zdravotní daň? Nebo sníží administrativní zátěž rozpuštěním zbytečných ministerstev a úřadů"  Nevěřil bych to ani panu Babišovi, jelikož ani on tolik nemá. Náš státní dluh je 1,7 bil. korun což činí 1,4 násobek ročního příjmu státního rozpočtu. Dá se to splatit nebo nastoupíme řeckou cestu? Pokud dostanou socialisti z KSČSSD, ODS, TOP, SPOZ, většinu hlasů voličů, pak řeckou. Rozdíl je v tom, že na nás se nikdo nesloží a nechají nás padnout hubou do bahna hned a rychle a ještě si s úšklebkem budou mnout ruce.

  Měl jsem sen: Byl jsem členem volební komise kam za dva dny nepřišel ani jeden volič. To není návod, to je memento.