Psi štěkají a karavana jde dál

Ti psi by měli být novináři, jenže ti píší v žoldu vládnoucí vrstvy, takže jsme to my, tedy někteří z nás, upozorňující na problémy současné doby. Rozbujelým, nenažraným státem počínaje, přes začínající totalitu evropských

neomarxistů, kde svoboda nemá místo, až po sílící nájezdy „Vandalů“, kteří nám  chtějí vzít i ten ubohý zbytek.

Politické elity naše články nečtou, jsme pod jejich úroveň. Jim stačí jednou za 4 roky vrhnout do davu koblihy a příslib zrušení zdravotnických poplatků. Konají dle sebe a vůbec nehledí na nálady ve společnosti, oni mají mandát a nic jiného je nezajímá. Protestují stejně jen extrémisté, kteří chtějí rozvrátit naši socialistickou společnost a mohou být jen rádi, že nedostanou přes držku. Možnosti jsou.

Prý jednají ve veřejném zájmu. Tento pojem je poněkud neuchopitelný, jelikož veřejnost jsme my všichni a zájmy jednotlivců se mohou diametrálně lišit. Zájem člověka placeného ze státního rozpočtu je jiný než zájem člověka tento rozpočet plnícího. Zájem komunisty je jiný než zájem liberála. Zájem zločince je jiný než zájem oběti. Takto bych mohl pokračovat, ale pro ilustraci to stačí. Věci, na kterých by se mohli všichni shodnout a tím tuto shodu prohlásit za veřejný zájem je velmi málo, ale najdou se. Nikdo nechce žít v neustálém strachu z nenadálého útoku, nikdo nechce žít ve válce, nikdo nechce být kriminalizován za naprosto běžné a dříve legitimní konání, nikdo nechce mít život naprosto sešněrovaný a regulovaný. Z tohoto úhlu pohledu konají naše politické elity naprosto v rozporu s „veřejným zájmem“.

V jejich představách je tzv. veřejný zájem čistě jejich zájmem a o veřejnost jako takovu vůbec nejde. Pokud by šlo, zajímali by se o veřejné mínění a věděli by co většina lidí chce a co nechce. Proto naše elity podporují regulace a restrikce všeho druhu, jelikož za jejich nedodržení se dají vybírat pokuty. Proto bezpečnostní složky rezignují na potírání kriminality a řešení přestupků proti občanskému soužití a raději se věnují tvrdé kontrole motoristů, jelikož tam se dají vybírat pokuty. Proto podporují příliv ilegálních imigrantů, jelikož se z toho dají vytřískat dotace. Proto mají v úmyslu tvrdě postupovat proti soukromému vlastnictví a hlavně podnikatelům, jelikož tito jsou na státu nezávislí a z jejich středu se mohou profilovat případní političtí oponenti. Presumpce neviny byla nahrazena presumpcí viny a ty dokaž, že máš vše v pořádku, toto samozřejmě neplatí ve státní správě, jelikož tam není zodpovědný nikdo za vůbec nic a pokud se přece jen něco najde, zamete se to pod koberec.

Zájem lidí je vydělávat co nejvíc, zájmem státu by mělo být vybírat co nejméně a co nejméně utratit a nechat na občanovi aby se svými prostředky naložil dle vlastního uvážení. Tak by to fungovalo ve svobodné společnosti, které již také vymírají.. Otěže v rozvinutém světě převzal socialismus, ze služby občanům aby jeden každý nemusil samostatně řešit ochranu hranic, nemusil brát zákon do svých rukou a mohl se spolehnout na spravedlivý proces, za což se uvolil platit nepatrnou část svých příjmů, se stal diktátor a uzurpátor, který má pořád málo. Ve smyslu hesla: „Dejte mi úřad a já si již práci vymyslím“ vznikl nespočet státních institucí, ze kterých je 90% zbytečných a snadno bychom se bez nich obešli. Platíme lidi, kteří nejen že nic nepřinášejí, ale dokonce škodí, živíme lidi, kteří nikdy nic nepřinesli ani nepřinášejí, jelikož jsme humanisté a bla, bla, bla, dokonce si jich tady chceme natahat mnohem, mnohem víc. Začleňujeme nezačlenitelné pořád dokola za peníze, které mnohonásobně převyšují přímé náklady na ně. Jsme tak humánní, že ztrácíme zdravý rozum. Nějak jsem se rozběhl a načal témata na další článek.

Takže karavana kráčí neochvějně dál. Který stát v Evropě je na tom relativně nejlépe? Odpovím sám, je to Švýcarsko, kde není pohrdáno názory běžných občanů a jejímiž podněty a názory se dokonce tamní Parlament musí zabývat, pokud je referendum platné, musí se jimi dokonce i řídit. Pokud se na tom má něco změnit, musejí si občané před volbami vzpomenout na činy předchozí elity, nikoliv podlehnout předvolebním vábničkám, ať již ve formě koblih, nereálných slibů pečených holubů rovnou do huby, skoncováním s vykořisťovateli, to by musili skoncovat sami se sebou, zařízení čehokoliv a už vůbec ne boj s korupcí, jelikož. Stát se svou všudepřítomností je jejím největším zdrojem. Pokud vám někdo nabídne postupný návrat ke svobodě jednání i podnikání, odklon od regulací a restrikcí, výměnu paternalismu za svobodu a osobní zodpovědnost za svůj život, návrat základních práv a svobod, přemýšlejte. Pečení holubi ani koblihy z toho nekoukají dokonce ani pivo a párek nebude zdarma,

Příznivec a volič strany Svobodných – Jaromír Hlubek