Je čím dál víc napadán parazity, které považuje za sobě prospěšné nedbaje negativních dopadů na své zdraví. Trpí mnoha zhoubnými, nově nabytými zlozvyky, kterých se odmítá zbavit nebo se jich již zbavit ani nedokáže. Občas si strachem ucrpne a jeho hliněné nohy začínají vlhnout.
Ano, je řeč o EU, která opustila základní hodnoty západní civilizace a vydala se cestou svého sebezničení. Nabyli jsme dojmu, že druhou světovou válkou a krachem totalit máme to nejhorší za sebou. Naši otcové, dědové, pradědové, ale i starší, bojovali za svět jaký dnes, u nás v Evropě, zatím, máme. Byli předvojem technického pokroku ve světě a mnozí, ač z nízkých vrstev pocházejíce a valného vzdělání nemajíce, dali světu to, bez čeho si jej již nedokážeme představit. Základními hodnotami byly:
-Svoboda jednotlivce úzce propojená s osobní zodpovědností za svůj život.
-Princip svobodného trhu a volné konkurence.
-Přirozená lidská práva umožňující chránit sebe, svou rodinu a svůj majetek nehledě na
prostředky.
-Společnost postavená na odkazu křesťanství.
Taková společnost měla potenciál se rozvíjet, jít od horšího k lepšímu, stoupat, jak duchovně, tak materiálně, až to dotáhla na světovou špičku.
Mohou nám nalhávat co chtějí, ale současná společnost již tento potenciál nemá. Její osud vzali do svých rukou socialističtí politikové cíleně navyšujíce svou voličskou základnu počtem neschopných, imigrantů, nezaměstnaných a státních zaměstnanců. Skvěle jim sekundují zelení ekofašisté a finančně přisátí všelijací „aktivisté“ dostávající u socialistů sluchu, jelikož to taky zvýší počet jejich voličů. Původní základní hodnoty byly nahrazeny pseudohodnotami moderní doby, to jsou ti zmínění červi:
-Sociální stát dotažený ad absurdum.
-Politická korektnost kde se nesmí říkat pravda.
-Multikulturalismus nezohledňující naši vlastní kulturu.
-Absolutní regulace čehokoliv pod různými záminkami, hlavně bezpečnosti a „ochrany“ klimatu.
-Deformace svobodného trhu dotacemi všeho druhu. A mohl bych pokračovat.
Je ještě cesta zpět? A co s tím? Rozrostl se tento nádor natolik, že je již smrtící?
Cesta zpět ještě je, byť čistě teoretická a nepravděpodobná, odepsat tyto struktury u voleb, ale při tempu devastace společnosti může být za 3 roky pozdě. Ostatně ve Švédsku si to již ošetřili, volby nebudou 8 let. Obávám se, že pro ostatní státy je to skvělá inspirace. Molotovovův koktail je namíchán, již se čeká jen na zápalku.
Chtěl jsem se ještě rozepsat o jednotlivých negativních bodech, ale nechám to, snad na příště.
Ještě dodatek. Velký rozruch vzbudil včerejší atentát v Paříži a jistě na toto téma bude mnoho článků. Jen se ptám sám sebe. Kolikrát budeme musit dostat ještě přes držťku než se nám, obyčejným lidem, rozsvítí v hlavě a poženeme tu socialistickou pakáž z jejich zatuchlých, vládních pelechů?
Jaromír Hlubek
