Taky bych mohl psát jak podstrojuji v zimě ptáčkům, miluji všechny kočky a psy od sousedů, ačkoliv mne v podstatě serou, jelikož mi serou na zahradu, podělit se o své štěstí ve formě zvýšeného důchodu a moudrých úvah naší vlády vedoucím ke všeobecnému štěstí.
Jen namátkou vybírám několik z posledních článků: Psí výlet na rozhlednu, Napiš o těch rohlíkách bez křidýlek, Virtuální manekýni, Povídání o zvířátkách z farmy, Zdraví podle abecedy - O, Knihy, u kterých si zaručeně pobrečíte. Takových je velmi mnoho, již nemám ani chuť tuto sekci rozklikávat. Ne, nechci brát autorům jejich potřebu se vyjádřit, měli ji vždy, jenže se vytratili takoví, kteří měli co říct, byli tzv. kontroverzní a nepapouškovali domnělou pravdu z našich médií. Doba, kdy si mohl člověk vytvořit objektivní náhled společnosti na všeobecné dění kolem nás, právě z blogů, je pryč. Oficiální názor je i hlavním názorem na blogu.
Sám patřím mezi ty kontroverzní a současný systém mne od psaní odrazuje, na hlavní stránce se objeví můj článek několik minut, maximálně desítek minut, a pak jej již nikdo nenajde, prostě zapadne v chaosu těchto stránek. Nemohu se ubránit dojmu, že to byl záměr a současný systém slouží jako nepřímá cenzura. Nikdo nechce plýtvat svým intelektuálním potenciálem pro několik minut pomyslného úspěchu. Mým cílem vždy byla snaha o předání nějaké myšlenky, jenže za těch pár minut se to nedá stihnout.
Asi měsíc nebudu psát, jen sledovat co se na blogu děje a pak se rozhodnu, zda tady budu pokračovat nebo své působiště změním.
Pokud bych se již neozval děkuji všem čtenářům, příznivcům i oponentům, jen ne administraci
Omluvte případné chyby, jelikož mi to občas něco vymazalo a musil jsem to tvořit znovu.
Jaromír Hlubek
