Na nějaký polský server zadal inzerát, že potřebuje spolehlivého člověka na kozí farmu. Tuto nabídku směroval na Ukrajinu. Jelikož neumí Ukrajinsky, ani Rusky, zadal ji v Polsku. Odezva byla naprosto nečekaná, za tři dny dostal 40 telefonátů. Až mne z toho mrazí.
Ti lidé jsou naprosto zoufali, hlásí se chemici, technici, učitelé i profesor hry na nějaký hudební nástroj, již nevím jaký.
Z našich sdělovacích prostředků se nedozvíme nic. Z telefonátů těch lidí, velmi mnoho. Zájemci byli napříč celou Ukrajinou, od západu až na úplný východ a ten nešťastný profesor byl právě odtamtud. Syn je z toho nešťastný, nemá srdce těm lidem říct, že chtěl jen jednoho a hlásí se jich tolik.
A teď moje myšlenky. Prostě jsme Ukrajinu rozervali, co tam bylo ještě jakž takž funkčního jsme zničili, lidi uvalili do naprosté chudoby a beznaděje. Podpořili jsme fašistické bojůvky, které provedly státní převrat a uvedly zemi do chaosu. A to jen z ješitnosti, že naše EU civilizace je něco extra a bez vlastního přičinění jim zajistí blahobyt.
Jeden nesmysl vedle druhého, obyvatelé Krymu to prohlédli a sami se dobrovolně a myslím, že ze značné části i neradi, raději přidali k Rusku. Volili menší zlo. My teď začínáme druhou „studenou válku“. Pořádáme vojenské exhibice a sami se plácáme po ramenou, jak jsme dobří, jak vítězí demokracie. Ale ta naše totalitní „demokracie“ nemůže nikdy zvítězit, z Ukrajinců jsme udělali žebráky, z obyvatel EU otroky sociálního státu drcené extrémními daněmi a ze zločinců chráněnce.
Jaromír Hlubek
