Miluj bližního svého

Nám rád tento román od Ericha Maria Remarquea. Já to dělám, jenže miluj své bližní, kteří se snaží Tě zavraždit. My je musíme milovat, protože „pravda a láska“ vždy vítězí. Není tomu tak, vždy vítězí síla, odhodlání,

.a materiální podpora.

Tímto způsobem vítězí někdo, o kom vůbec nic nevíme, co a kdo jsou. Jsou to jacísi bojovníci, kteří berou munici a zbraně odnikud, ony jim vznikají pod rukama jen vůlí Alláhovou. Je mnoho lidí, kteří ve vůli Alláhovu uvěří a prohlašují, že to sice není přímá vůle Alláha, ale my musíme osvobodit nebohé ženy a sexuální otrokyně od monarchistického, nedemokratického režimu.

I tak se stalo. Nejprve jsme humanitárně bombardovali Bělehrad, jelikož Srbové si chránili své území a nájezdníci nebyli schopni se jej zmocnit. Byli to muslimští nájezdníci, pašeráci drog a lidských orgánů. Skvělé OSN a skvělá EU, a když to vezmu místně, skvělý Václav Havel. Děkujeme, Václave, protože i Ty jsi stál u zrození nepoliticky politické totality. Nikdo a to říkám naprosto přesvědčený, by nikdy nenavrhl ani neschválil bombardování cizího, hlavního města, protože se Srbové bránili nástupu Islámu do Evropy. Srbové mohli udělat „špinavou práci“ za nás. EU a její socialisté by měli čisté ruce. My nic, to jen ti barbaři ze Srbska. Ale neudělali to. Srbsko jsme chrabře porazili a tím otevřeli cestu neznámým, ilegálním, neidentifikovatelným nájezdníkům do Evropy. Přicházejí z Albánie, z námi „uznaného“ Kosova, z Maroka, Tuniska, Eritrii, Alžírska, Nigérie, Pakistánu, Bangladéše.

Jistě musíme být humanisté a pomáhat lidem, kteří nechtějí bojovat a raději berou dávky od daňových poplatníků. Válka v těchto zemích nepředstavitelně zuří, není tam kámen na kameni, vše se bortí a lidé umírají jako mouchy na mucholapce.

Ve skutečnosti tam žádná válka není, jen se jim nechce pracovat a EU je tak solidární, že jim ty prachy dá, protože my jsme humanisté a vůbec nás nezajímá náš další osud. Pokud je někde válka, na blízkém východě, tak ji rozpoutal socialistický režim Obamy, Merlel, Holland. Jenže oni si to ani nepřipustí. Naši představitelé jen poklonkově  sekundují,  Sobotka, Zeman, Babiš  a všichni naši představitelé, kteří se o to měrou nemalou zasloužili také.

Nekrmit, toto se píše u všech klecí v ZOO. Ta zvířata v ZOO to mají těžké, dostala se do socialistického režimu a nemají úniku, jsou jako ve vězení. Nemají šanci. Jenže ilegálovbé šanci mají, nemusí vůbec prokázat, zda jsou „tygr“, „lev“, „hyena“, „šakal“, „vlk“, „medvěd“. Je to úplně jedno, pustíme si je sem, a ač jelenů a srnčího a kančího je poměrně mnoho, jsou blbí a nechají se snadno ulovit.

Takže je milujme, nadbíhejme jim, podbízejme se, ustupujme a živme je víc než štědře. Odměna bude sladká.

Ani to nechci vyjmenovávat, mohl bych najít přesné počty, ale nechci. Každý má něco v paměti, někoho zasáhl víc atentát v Paříži, někoho v Nice, někoho v Berlíně, někoho v Bruselu. To je však jedno, mrtvých je stále málo, na to aby to vedlo k prozření neomarxistických vítačů. Asi bude musit dojít k veliké ztrátě na životech, aby hlavně voliči prozřeli, jelikož od politiků se to čekat nedá.

Příznivec a volič Svobodných – Jaromír Hlubek