Lidé nemají ujasněno, co to je komunismus

Stejně tak nemají ujasněno co je nacionální socialismus.  Ono všechno jedno je.  Nejde ani tak o stranickou příslušnost, ale o myšlení. Daleko větším komunistou může být člověk, který nikdy v KSČ nebyl, přesto jeho myšlení je naprosto komunistické.

Svědčí o tom podpora veškerých restriktivních opatření, podpora povinných věcí, podpora zákazů a podpora příkazů. V jejich očích je jedinec nesvéprávnou osobností, která se snaží mermo mocí ublížit ostatním spoluobčanům. Není tomu tak, nikdo nechce nikomu ublížit, jen chce aby si na svůj život vydělal, byl sám pro sebe finančně nezávislý. I mezi blogery se vyskytnou takzvaní demokraté, kteří jasně vědí na které straně je pravda a mají jasně určeno kam směrovat svoje výpady. Aby nedošlo k omylu, moje články jsou kontroverzní a napadají politiku EU, někteří mne nazývají komunistou, jelikož nejsem až tak přesvědčen, že za problémy na Ukrajině může Rusko a Putin.

To je to poslední co bych propagoval. Je, však, nutné podívat se do vlastních řad. Co si někteří blogeři odváží napsat hraničí, buď s absolutní neznalostí nebo s absolutním podlehnutím státní propagandě.

Nepřítel je znám a je nutno na něj útočit a to všemi možnými i nemožnými prostředky.Není dne aby se někdo neotřel o Zemana, ač jsem jej nevolil, je to můj president a s úctou se k němu musím chovat. Není dne aby se někdo neotřel o Rusko a Putina, ano je to vnější nepřítel, který odláká pozornost evropských oveček od katastrofy plynoucí z extrémního zadlužení a hrozícího bankrotu evropské civilizace. Nepřítelem státu je každý z nás, chceme kupovat za co nejnižší ceny, chceme co nejméně odvádět na daních ve prospěch parazitického státu, nechceme podporovat pozitivní diskriminaci a kvóty, nechceme buzeraci policajtů, nechceme zákazy a příkazy, které vedou naši společnost do nenávratné záhuby. Stanou se z nás inertní euroobčané, naše děti se budou učit jen jednu pravdu, jako my kdysi, budou loajální a mávat vlajkami EU na prvomájovém průvodu.

Kur.va, kam jsme to došli, v 89. jsme to nechtěli a dokonce ani nevíme co jsme chtěli, jelikož ten kapitalismus bychom již měli. Přesto se stále potácíme na rozhraní kapitalismu a socialismu. Nevíme kam se vrtnout, socialisticky pracovat a kapitalisticky žít, toť modla. Jenže vláda nechce prosperitu, raději nahází podnikatelům co největší klacky pod  nohy aby je zlikvidovala. Tož nevím, bude to vše dělat Agrofert, průmysl bude Babofert, služby budou Androfert?

Jistě bylo by to naprosto ideální, stát budeme řídit jako firmu, nikdo nebude do ničeho kecat, každý se posere strachem a bude dobře, fašisticky  dobře. Mladé rodinky dostanou svou garsonku, kde se mohou milovat a plodit.

Tento text připadá i mně jako naprosto nechutný  a stydím se za něj. Jenže někdo to říct musí.

Jaromír Hlubek