Kdysi se tomu říkalo pluralita

Toto slovo se používalo v temném komunismu, kde existoval jen jeden, správný názor a jeho uživatelé poukazovali na to, že názorů by mělo být víc a že by měly mít stejný, rovnoprávný prostor ve sdělovacích prostředcích

a vůbec ve společnosti. Mělo být vyjádřením touhy po svobodě.

Od té doby se mnohé změnilo a v 90. letech opravdová pluralita vznikla, nejen projevu slovem, ale i zřízením si rozličných, soukromých podniků, rozličného zaměření.  O „ministerstvu pravdy“ jsem již psal v jednom z předchozích blogů, proto se nechci opakovat, ale příležitostí k jeho uplatnění je stále dost.

Někteří si vybudovali restaurační zařízení se zaměřením na rozličnou klientelu. Obyčejné hospody, bary, kavárny, vinárny, cukrárny, jídelny, gastronomické restaurace, taneční a diskotékové kluby, předzahrádky v turistických centrech, trampské osvěžovny nebo jen sezonní stánky s pár stoly pro chataře. Jistě jsem na nějakou formu restauračních zařízení zapomněl. „Protikuřácký zákon“ . Zase jeden jediný, pravdivý a spravedlivý a neoddiskutovatelný  zákon, jelikož všude v „civilizované“ Evropě to tak přece je. V čem ta „civilizovaná Evropa“ je vlastně civilizovaná? Marxisticko komunistickými vládami, hordami protěžovaných zločineckých nájezdníků vraždících původní obyvatelstvo nebo zákazem kouření v hospodách?  Všechno naházel do jednoho pytle pořádně to promíchal, a udělal z toho Eintopf. Zamíchali do toho vše, podniky vyloženě v soukromém vlastnictví, podniky v pronájmu u soukromého vlastníka, podniky v pronájmu u obecního vlastníka i podniky čistě v obecním, či státním vlastnictví.

Na tento Eintopf napasoval zákon zakazující všude kouřit a dokonce podávat alkoholické nápoje osobám podnapilým. Tím vlastně uzavřel podnikům, krom cukráren, studentských a žákovských jídelen cestu k podnikání, protože každému hostovi mohou prodat pouze jedno pivo, panáka nebo dvojku vína, pak jsou podnapilí a je povinen, dle zákona, je vyhodit. Takže pluralita definitivně opět trochu  zemřela. Zase máme všichni jasno v tom, co je správné a co není správné ad výše. Nakonec zemře úplně, budeme indoktrinovat již malé děti, které musí povinně chodit do školky, protože, co se v dětství a mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.

Nemohu si pomoci, ale musím tato silná slova použít. Naše vládní strany se jmenují špatně a vědomě tím klamou voliče, což dávám jako podnět pro“ Úřad pro potírání dezinformací“ . Správně by se měly jmenovat Česká sociálně fašistická strana, Korporálně fašistická strana, Klerikálně fašistická strana. Opozice na tom není o mnoho lépe TOP 09 se zpronevěřila podporou nezákonných státních převratů a podporou ilegálních narušitelů hranic svrchovaných států, o Komunistech nemá cenu se zmiňovat, ti si jen mnou ruce, ODS podrazila své voliče a nikdy jí to nebude zapomenuto. Neznámou jsou Okamurovci, a pravice ta snad ani neexistuje, nemá podporu obyvatelstva, protože to tleská tomu, že jsme zase někomu něco zkomplikovali, někoho uvrhli do nouze, jelikož kdyby to bylo opačně a každému bychom dali příležitost se seberealizovat, musili by něco dělat a snažit se, to bolí a je to nepopulární.

Co jednou fašistický, či socialistický zákon uchvátí, již nikdy nenavrátí. Takže tehdejší slova o pluralitě byla jen výkřikem do tmy, ve všeobecnosti jsme žádnou pluralitu nechtěli, líbilo se nám, že všichni jsme chudí a někteří ještě chudší, že nikdo nevystupuje z řady , že je spousta věcí zakázáno a spousta věcí povinných. Jsme stejní jako před 40 lety.

Příznivec a volič Svobodných – Jaromír Hlubek