Globální oteplování a zadlužení vyspělých států

   S výjimkou, že obojí by byl velký problém, spolu tato témata souvisejí jen úzce. Část nákladů na boj proti globálnímu oteplování se promítla i do zadlužení, zejména evropských zemí. Pokud by se model IPCC z poloviny osmdesátých let naplnil v míře odpovídající současné akceleraci státních dluhů, pravděpodobně by tato planeta byla pro současný život již neobyvatelná.

   Takzvané antropoidní globální oteplování vzniklo jako ideologie úzkého kolektivu klimatických vědců, kteří v něm viděli obrovský ziskový potenciál. Byli svým způsobem geniální, jemnou oscilaci teplot dokázali natolik zveličit a různými grafy zdůvodnit, že přesvědčili velkou část veřejnosti a drtivou část vlivných politiků, že se jedná o skutečný problém a o nutnosti financovat, z peněz daňových poplatníků, boj proti tomuto smrtelnému nebezpečí. Přitom i nejčernější scénáře hovořily o vzestupu na úrovni 1,83% na Kelvinově stupnici za padesát let. Pominu teď, že prognózy se nenaplnily, teplota již deset let neroste a není žádný důvod k panice.

   Důvod k panice je, na druhé straně, při pohledu na úroveň zadlužení vyspělých zemí. USA 90% HDP, Eurozóna v průměru 80% HDP, ČR 46% HDP. V poměru k ročním příjmům státních rozpočtů jednotlivých států by tato čísla byla asi dvoj až tojnásobná a stále rostou. V této oblasti vědy se bohužel žádná skupina geniálních vědců nenašla. Asi chybí ten obrovský ziskový potenciál, jelikož kde nic není ani smrt nebere.

   Myslím si, že vědci z ICPP by dokázali vyrobit odpovídající grafy a tabulky a nemusili by ani nic lakovat na černo aby byly dostatečně alarmujíci a budily oprávněné obavy. Možná by našli odezvu u části občanů, ale velmi obtížně by ji našli u socialistických vlád jednotlivých zemí, které za tento stav nesou vinu. Zadlužení států sice přímo neohrožuje, pominu-li jadernou válku, život na zemi, ale v každém případě ohrožuje západní civilizaci, tak jak ji známe. Pokud se alespoň nezastaví, tak jako globální teploty, nemá naše civilizace civilizovanou budoucnost.

   Tady bychom geniální alarmisty opravdu potřebovali. Podle skutečnosti by natáčeli alarmistické filmy, za které by mohli dostat Nobelovu cenu, vyráběli by realistické, alarmistické, hokejkové grafy, každý den by vystupovali v nejsledovaňějších médiích. Na rozdíl od mamutího byrokratického aparátu, na takové lidi bych byl ochoten dobrovolně přispět ze svých daní.